Sdílení kol je byznys, který láká čím dál víc firem a začínají jej více podporovat i města. Ministerstvo životního prostředí nově na bikesharing nabízí dotace ve výši 20 milionů korun. (čtěte Z pražských ulic se stane půjčovna kol)
Nejvýraznějším hráčem na trhu se před pár týdny stalo čínské Ofo, světový lídr, který chce do roka Prahu zaplavit třemi tisíci žlutých bicyklů. Jejich kola si na ulici odemknete mobilem naskenováním QR kódu a po jízdě je zamknete kdekoliv, kde nebudou překážet a porušovat dopravní předpisy. Ofo ve světě mohutně expanduje. Za tři roky od svého vzniku má v ulicích 180 světových měst přes 10 milionů kol.
Jak společnost Ofo začínala?
Dong: Myšlenka vznikla mezi studenty kampusu na univerzitě v Pekingu. Ve sdílení kol viděli velký potenciál pro podnikání. Především ve velkých městech, zamořených emisemi, je to dobrý způsob dopravy, který je navíc šetrný k životnímu prostředí.
Firmu jste založili před třemi lety. Čím jste zákazníky zaujali?
Dong: Se sdílením kol Ofo nepřišlo jako první. Ale jako první nabídlo možnost kola parkovat kdekoliv, nejen ve stojanech nebo stanicových systémech. Stanicový systém je velmi drahý, nemá tak široké využití a není tak pohodlný. Když zakladatelé Ofo vyšli s nápadem do ulic, měli obrovský úspěch. V dalších letech přišel boom těchto kol. Dnes jsme první a největší na trhu. Za tři roky jsme globálně dostali do ulic světových měst už přes 10 milionů jízdních kol. Stali jsme se módní záležitostí a součástí každodenního života v čínských městech.
Kam jste z Číny vykročili?
Dong: Službu jsme po Číně nejdříve spustili v Singapuru. Dnes jsme v 17 zemích světa a do dalších se chystáme. Do konce roku budeme ve dvaceti zemích světa. Nechystáme se ale do dalších zemí v Evropě, máme namířeno do zemí asijsko-pacifického regionu.
Bikesharing láká investorySdílení kol začíná být lákavým byznysem. Přitahuje investory z Mall.cz i čínského e-shopu Alibaba. |
Na studentský projekt to už dnes opravdu nevypadá. Také máte v zádech silné investory.
Dong: Na začátku šlo skutečně o studentský projekt. Ještě dnes se hlavně soustředíme na to, aby služba dobře fungovala. Podporuje nás několik investorů včetně Alibaby, Hony Capital nebo CITIC Private Equity.
Do Česka jste původně nechtěli. Teď jste tady. Proč?
Ditrich: Dlouhodobě se v Praze nedaří realizovat bikesharing. Je z toho už folklor. Projekt chtěla radnice spustit několikrát, ale všechna výběrová řízení ztroskotala. Přitom tato služba všude jinde na světě funguje, sdílená kola najdete dokonce i ve většině měst východní Evropy či v Moskvě. Proto jsem oslovil Ofo, zda nechtějí jít do Prahy. Protože tam, kde sdílení kol funguje, se rapidně zlepšuje cyklistická infrastruktura. Třeba v Budapešti se poslední rok velmi začalo jezdit na kole a město výrazně investuje do stanicového systému. Na jaře tam bylo 600 kol, dnes jsou jich tři tisíce. Ofo ale žádnou finanční podporu od města nepotřebuje, protože má silné investory. Kouzlo této služby je, že je všude stejná. Je to takový McDonald’s pro jízdu na kole. V Číně nebo Austrálii sice kolo firmy Ofo vypadá jinak než v ČR, ale odemknete si ho vždy stejnou aplikací.
Kolik bude jízda v Praze stát?
Ditrich: V každé zemi začínáme v pilotním provozu, a ten je zdarma. Je to proto, že vychytáváme mouchy v systému, například nefunkční platební karty. Od pražského magistrátu máme zatím jedinou, neoficiální zprávu – chtějí, aby naše služba stála deset korun za půl hodiny.
Cožpak vám diktují ceny?
Ditrich: Nediktují nám ceny. Oficiálně se ke sdílení kol nikdo moc nevyjadřuje. Poslední zpráva z cyklokomise, kterou mám, zní, že bezstanicový bikesharing určitě bude potřebovat nějakou regulaci. Ale jakou, nevíme.
Co se snažíte s pražskými zastupiteli vyjednat?
Ditrich: Filosofie Ofo je taková, že po municipalitě nic nechce. Pouze „Dohodu o porozumění“, abychom pro ně existovali, slíbili nám, že službě nebudou nijak škodit, a také aby věděli, na koho se obracet, kdyby například někde kola vadila v provozu nebo s nimi uživatelé poškozovali městský majetek.
Sdílená kola přinášejí na stůl otázku regulací. Zkušenost z Asie ukázala, že jejich nekontrolované šíření v ulicích může způsobit totální chaos.
Ditrich: Je to fakt. V Číně se jim to v loňském roce trochu vymklo z ruky. V Šanghaji v jednu chvíli nebylo jen Ofo a Mobike (globální jednička a dvojka, pozn. redakce), ale dohromady 32 firem, které si vzájemně kola ničily a pumpovaly do ulic stále nové bicykly. V Šanghaji, Kantonu i Pekingu byl velký mumraj a vedení měst proti tomu zasáhla. Dnes už každá firma dostává licenci na určitý počet kol, aby nedocházelo k přehlcení veřejného prostoru. Praze ale dlouhou dobu nic takového nehrozit nebude.
Kde berete tu jistotu? Spekuluje se o příchodu dalších firem.
Ditrich: V České republice je nejnižší konkurence těchto služeb v Evropě. V Brně je zatím jen asi osmdesát kol, v Praze celkem kolem 450. Evropská města tyto služby podporují a bez problémů mohou vedle sebe fungovat tři hlavní konkurenti – Mobike, Ofo i oBike, což znamená třeba v případě Milána, které je velikostně srovnatelné s Prahou, asi 12 tisíc bezstanicových kol plus asi 15 tisíc kol umístěných v dokovacích stanicích. Tito hráči vzájemně spolupracují. Ofo nasadilo v pilotním provozu na Praze 7 asi 300 kol, do konce příštího roku jich chce mít tři tisíce. Záleží na tom, s jakými městskými částmi se dohodneme na provozu.
Plány vypadají ambiciózně. Je tady prostor další konkurenci?
Ditrich: Pro mnoho lidí je číslo absolutně nepochopitelné, ale není to nic proti tomu, co vidíte v Číně. Například v Šanghaji mají 1,2 milionu sdílených kol. Hlavní zajímavost služby sdílení kol bez stanic je v její dostupnosti. Tři sta kol pro Prahu 7 je moc málo. Na mapě v aplikaci Ofo to sice vypadá, že je všude žluto, ale když půjdete na Ortenovo náměstí nebo na Letenskou pláň, kolo tam nevidíte, někam odjelo, a to je špatně. Správně máte vyjít z domu a kolo vidět a možnost na něm hned odjet. Protože teprve když je síť kol v ulicích hustá, služba začne dávat smysl. K tomu ale potřebujeme konsenzus s každou městskou částí.
Dong: Zákazníci si vyberou nejlepší službu. Nejdeme po konkurenci. Soustředíme se na sebe, abychom měli nejlepší nabídku, vylepšujeme aplikaci i řízení. Pokud nebude vše perfektní, v ulicích by mohl nastat chaos.
Jak se byznys reguloval v Číně?
Dong: Zavádějí se stále nové regulace. Týkají se například sledování plateb od zákazníků, nebo požadavků na personál provozovatele služby, který se přímo v ulicích stará o redistribuci kol. Každá společnost musí předávat municipalitě zprávy o své činnosti a o řešení problémů s parkováním. Firmy musejí mít také zákaznickou telefonní linku. Spolupracujeme také s lokálními autoritami na vymezení dostatečného prostoru pro parkování sdílených kol v místech nejvyšší poptávky.
Chcete expandovat do dalších českých měst?
Dong: Teď představujeme svoji službu v Praze. Jakmile budeme připraveni, můžeme dál expandovat, ale nikdy bez posvěcení radnic.
Pro to, aby systém fungoval je zásadní i dohoda s konkurencí. Když bude konkurence chtít, může začít škodit.
Ditrich: Máte pravdu. Většina problémů, které byly ještě ještě letos na jaře v Číně, vznikla konkurenční válkou mezi firmami. Kola na ulicích si firmy vzájemně vandalizovaly. Regulací to ustalo, trh se čistí. V České republice žádnou takovou konkurenci necítím. Myslím, že s Rekoly si v Praze vůbec nekonkurujeme, jejich služba cílí především na předplatitele.
V některých městech došlo k rozporu s taxikáři, pro které může být služba konkurencí.
Dong: Sdílená kola si lidé půjčují pro jízdy od 300 metrů maximálně do pět kilometrů, takže si myslím, že nic takového nehrozí.
Uvažujete o nasazení elektrických kol?
Dong: Jsme otevřeni diskusi o používání e-kol v Evropě.
Ditrich: Je to určitě cesta, kterou se tento systém vydá, ale projekt je ve stadiu zrodu. Mojí snahou je, aby Praha byla jedním z prvních měst, kde se sdílená elektrokola objeví, protože to výrazně posílí použitelnost naší služby.
Kradou se sdílená kola?
Ditrich: Kola Ofo na první pohled vypadají hezky, ale na výlety se nehodí. Mají jen třístupňovou přehazovačku, pevné pláště a na delší cesty jsou tuhá. Jsou ale dostatečně komfortní na krátké cesty do několika kilometrů. V Miláně je od září asi čtyři tisíce kol Ofo. Ukázalo se, že lidé, kteří je ukradli, je chvíli používali privátně, ale potom je opět vrátili do systému.
Dong: Krádežím se nemůžeme úplně vyhnout, někdy voláme policii. Zloději by si ale měli uvědomit, že kola jsou vybavena GPS systémem a není těžké je vystopovat.
