Před třemi týdny vykročil do Německa, Rakouska a Švýcarska. Kromě Česka už je i na Slovensku a v Polsku a chystá se k větší expanzi.
„Budujeme dnes již největší digitální odpadové tržiště v Evropě. Naší ambicí je postavit opravdu globální tržiště, kde pomocí pokročilých datových nástrojů propojíme původce odpadu s finálními zpracovateli,“ vysvětluje dvaatřicetiletý podnikatel.
Snaží se o to, aby co nejvíce odpadních surovin neskončilo na skládce nebo ve spalovně, ale v nových výrobcích. Třeba plechovky, vysbírané loni na jednom tuzemském hudebním festivalu, díky Cyrklu skončily v huti a poté nejspíš v karoseriích škodovek. Zbytkové plasty najdou uplatnění při výrobě květináčů a jiných produktů.
Projekt je snahou o změnu zavedených pořádků v netransparentním prostředí odpadového hospodářství. „Tento trh je černou dírou, kde mizí materiály. V jihoevropských zemích funguje až mafiánsky. Je tu víc velkých firem, pro které je výhodnější dávat materiál na vlastní skládky než je dál využívat,“ hodnotí pražský byznysmen.
Jeho internetové tržiště, které uvádí do praxe principy cirkulární ekonomiky, už není platformou pro pár nadšenců. Objevuje se tam aktuálně kolem 1 600 inzerátů a spolupracují s ním firmy jako Škoda Auto, IKEA, Siemens, Kaufland nebo Lidl. Velké firmy si kromě shánění recyklátů od Cyrklu nechávají odborně radit. Podle Klepka firmy někdy plýtvají zdroji.
„U jedné firmy, která vyrábí kabely, se nám takto podařilo ušetřit plošně 14,8 milionu korun nákupem stroje za milion korun, který umí separovat zbytky na plasty a kovy. Vznikly materiály s obrovskou hodnotou na trhu,“ popsal. Poradenství a celé tržiště zajišťuje patnáctičlenný expertní tým.
Poptávka po recyklátech, například plastových regranulátech, i přes současný propad dlouhodobě narůstá. Vedle snahy firem o udržitelnost je motivuje i legislativa EU. Už teď se připravují na to, že od roku 2025 budou muset plnit cíle směrnice a zajistit minimální podíl recyklovaného PET v nových lahvích na úrovni 25 procent.
I do tohoto byznysu promlouvá pandemie. Odpady je možné díky digitálnímu řešení vyřešit online a ušetřit. Na tržišti se zároveň v poslední době objevuje také více nabídek od firem, které zkrachovaly a potřebovaly se zbavit materiálů, nebo je chtějí prodat jejich věřitelé.
Na tržišti mohou obchodovat i lidé. Jsou však v nevýhodě, protože výrobci poptávají často větší množství. Je zde možné prodat výhodněji, protože chybí zprostředkovatel, který si účtuje svou marži.
„Momentálně v době boomu e-commerce je obrovský zájem o papírové krabice. Dají se vyhodit do modrého kontejneru, ale když jsou nepoškozené a rozloží se, dají se prodat za cenu od 4 do 12 korun,“ uvádí Klepek.
Ke své další expanzi tržiště potřebovalo kapitálově posílit, proto letos v září přizvalo investiční fond Tilia Impact Ventures. Spolupráci zakladatel chválí, nicméně možná už za rok bude potřebovat silnějšího investora, který by pomohl s opravdu globální expanzí do Evropy.
Loni vzrostl objem vytříděných materiálů z komunálního odpadu, které se dál využívají. Až 46 procent odpadu však končí na skládkách a toto množství se nedaří snižovat. V tom Česko velmi zaostává za EU, kde na skládkách v roce 2018 skončilo 24 procent komunálního odpadu. Zlepšit by to měla nová odpadová legislativa.
