O2, jako integrátor projektu více dodavatelů, začal s měřením na Smíchovské střední průmyslové škole (SSPŠ) tento týden. Do více než stoleté budovy, kam denně dochází přes šest set studentů, nainstaloval deset senzorů. Další dva jsou potom zvenčí.
Dubajský robocop a další smart city vychytávky z veletrhu z Barcelony |
Vnitřní senzory, které jsou rozmístěny napůl do tzv. kmenových tříd a specializovaných učeben, kde se studenti střídají, měří teplotu, relativní vlhkost, a množství oxidu uhličitého (CO2) ve vzduchu. Tedy faktory, které vypovídají o tom, jak příznivé je v dané místnosti prostředí k tomu, aby v něm několik desítek lidí trávilo výuku.
Vedle toho dvojice senzorů vnějšího prostředí na budově měří CO2, osvětlení, teplotu, vlhkost, a prachové částice. Navíc je nainstalovaný i senzor hluku.
IT nadstavba je největší výzva
„Jako integrátor řešení propojujeme senzory našich partnerů, vytváříme komunikační linku a ukládáme data v cloudu. V druhém kroku samotná data ukazují stav životního prostředí ve škole a mimo školu,“ vysvětluje Petr Hájek z O2 IT Services (O2 ITS).
Podle něj je nejdůležitější právě následná část, která musí sladit všechny komunikační sítě (využívá se klasická GSM, specializovaná IQRF síť i školní ethernet) dohromady a shromáždit data na jednom místě.
Aplikace chytrýcm měst zkouší od podzimu Kolín |
Výsledkem tak nemají být jen okamžitá data, která dovede sdělit samotný senzor - například, že obsah CO2 je ve vzduchu aktuálně příliš vysoký. Dlouhodobá měření mají být navíc doplněna ručně sesbíranými daty spolupracujících studentů o tom, jak se ve třídách větralo nebo kolik bylo v místnosti v danou chvíli lidí. Obojí se potom má vyhodnocovat.
„Předpokládáme, že když budeme mít v ruce konkrétní výsledky, tak můžeme argumentovat našemu zřizovateli, že by bylo dobré investovat do nějakého opatření. Například instalovat klimatizaci,“ uvádí jeden z důvodů, proč se jeho škola na projektu podílí, ředitel SSPŠ Radko Sáblík.
Měření by totiž měla tvrdými daty ukázat, na kterých místech školy (která má okna jak na rušnou ulici, tak i do dvora) se vyplatí větrat otevřením okna a kde už to vzhledem k hluku či prachovým částicím zvenčí není dobré řešení.
Zároveň ředitel připomíná, že vzhledem k technickému zaměření školy, která se zapojuje jinde do projektů okolo problematiky chytrých měst, je pilotní program i zajímavou zkušeností pro studenty.
Zatím zadarmo. Plány Kellnerovy firmy jsou ale velké
Jak O2, tak dodavatelé senzorů poskytují své služby v pilotu zdarma. Cílem je ale sestavit komerčně využitelný produkt. „V pilotním projektu ověřujeme funkčnost jednotlivých výrobců a přístrojů. Do budoucna chceme rozšířit senzoriku a vytipovat ideální soubor technologií. Potom by měl vzniknout i obchodní model,“ říká Hájek.
Tzv. chytrá města jsou totiž oblastí, kde mobilní operátoři a další velké firmy (například banky, technologické firmy nebo karetní společnosti) vidí velkou příležitost v blízké budoucnosti. A to třeba proto, že na tato řešení mohou města z Evropské unie čerpat dotace.
O2 není jediné. Firmy si na peníze ze smart cities brousí zuby |
Samotné O2, tedy firma ovládaná skupinou PPF Petra Kellnera, už zkouší odpadové hospodářství v Kolíně (psali jsme zde) a podle generálního ředitele Tomáše Budníka se chce chytrým městům věnovat mnohem více.
„Vnímáme to jako skládačku, do které dovedeme dodávat různé služby. Začali jsme odpadovým hospodářstvím, teď rozjíždíme kontrolu ovzduší. A diskutujeme o tom, že bychom s některými městečky či obcemi udělali projekt chytré vesnice a tam si za oboustranné výhodnosti ozkoušeli všechny možné technologie,“ vysvětluje šéf firmy.
 |
