Napster krachuje, koupí ho Bertelsmann

  • 14
Napster dostal novou šanci. Když už se zdálo, že oblíbené internetové službě umožňující stahování hudby z internetu definitivně zvoní umíráček, objevila se pro ni znovu naděje. Již to vypadalo, že Napster, který donedávna umožňoval desítkám milionů fanoušků hudby vyměňovat si své skladby přes internet, a to bezplatně, svůj boj s velkými světovými nahrávacími studii prohrál.

Společnosti jako EMI, Sony Music, AOL Time Warner, Vivendi Universal a Bertelsmann na Napster podaly žalobu pro porušování autorských práv a soudní spor vyhrály. Napster dostal příkaz přestat porušovat zákony. Začal spolupracovat s jednou ze žalujících společností, německým Bertelsmannem, ale pokus zpoplatnit služby mu zatím nevychází.

Když minulý týden odstoupil ze své funkce šéfa Napsteru Bertelsmannem dosazený Konrad Hilbers, zdálo se, že firmu již nic nezachrání před koncem. Bertelsmann, který do společné firmy jen od loňského podzimu nalil asi 80 milionů dolarů, se ale nakonec rozhodl dát Napsteru ještě jednu možnost. Ke všemi očekávanému bankrotu sice stejně dojde, Napster ale tento krok využije ke své restrukturalizaci a Bertelsmann poté společnost ovládne. Odpustí jí dluhy ve výši 85 milionů dolarů, vyplatí další věřitele a do firmy nalije dalších osm milionů.

Důležitou součástí dohody o koupi Napsteru Bertelsmannem je návrat zakladatele této společnosti Shawna Fanninga do jejího vedení. Fanninga "odstavili" dosavadní akcionáři a management. Proto se minulý týden rozhodl z firmy odejít, podobně jako Hilbers. Fanning teď dostal slíbenu funkci šéfa pro vývoj technologií. Nakonec zůstává i Hilbers - k titulu výkonného ředitele si navíc přidá i funkci předsedy správní rady.

Podle odborníků je dohoda výhodná pro obě strany. Přestože se mezitím na internetu usadilo několik konkurenčních firem nabízejících podobné služby, Napster je stále značka, jež má dobrý zvuk. Bertelsmann ji převezme za poměrně příznivou cenu. Napster zase získal potřebné finance a čas bojovat o přežití. Není však stále jasné, zda se to podaří.

V původních Fanningových programech nebyly zabudovány mechanismy umožňující zavést placenou službu. I když nynější zkušební verze nového softwaru fungují poměrně dobře, není stále jasné, zda fanoušci budou ochotni za stahování hudby platit. Podobné pokusy nabídnou placené stahování hudby zatím totiž nebyly úspěšné. A to jak v případě služby Pressplay, nabízené firmami Sony, Vivendi a EMI, tak ani u MusicNetu, patřícímu společnostem AOL Time Warner, EMI a Bertelsmann.

Bertelsmann teď bude navíc muset přesvědčit konkurenční nahrávací firmy, aby Napsteru umožnily, samozřejmě tentokrát za určité odstupné, nabízet i hudební skladby, které byly natočena v jejich studiích. A to bude vzhledem k jejich vlastním rozjetým projektům zřejmě těžké.

Nástupce Napsteru není příliš úspěšný
Na konci loňského roku donutily velké světové nahrávací společnosti v podstatě přerušit činnost Napsteru, oblíbené internetové služby, která umožňovala bezplatné stahování hudebních nahrávek. Studia argumentovala tím, že činnost Napsteru umožňuje porušování autorských práv. Navíc se tak zbavila velkého konkurenta, protože sama chtěla na internetu svou hudbu začít nabízet za peníze. A jak se jim to daří? Zatím nic moc.

Ukazuje to příklad společného podniku německého Bertelsmannu, britské EMI Group a amerického AOL Time Warner, kteří společně se softwarovou firmou RealNetworks rozjeli svůj MusicNet.

Šéf společné firmy Alan McGlade musel deníku Wall Street Journal sám přiznat: "Současná verze našich služeb není životaschopná." MusicNetu se totiž podařilo získat zatím pouze 40 tisíc předplatitelů.

Podle odborníků přitom jeho služby postrádají vše, co dělá nahrávání hudby z internetu přitažlivým: nedovoluje zákazníkům nahrávat si stažené písně a poslouchat je třeba druhý den, nemohou je převádět na přenosné přehrávače ani vyměňovat si je s přáteli. A navíc se za služby musí platit měsíční poplatek.

Naopak "pirátské" internetové služby, jako nyní po Napsteru třeba Godzilla, vše uvedené poskytují - a zadarmo.

Velkým problémem MusicNetu je i to, že na něm nelze získat hudební nahrávky patřící dalším dvěma velkým studiím, Vivendi Universal a Sony. Ta si totiž založila vlastní službu s názvem "pressplay".

A tak přestože zejména AOL chce brzy rozšířit nabídku hudebních nahrávek až na 100 tisíc skladeb, MusicNet bude muset nabídnout i něco navíc. Jen tak se totiž podaří přilákat miliony milovníků hudby, aby si ji právě u nich stáhli.

"Musíme přijít s vylepšeními, která udělají naše služby přátelštějšími," dodává budoucí šéf AOL Time Warner Richard Parsons. Studia vnímají internet jako svou šanci, sektor, v němž prostě musí uspět. Téměř ve všech zemích světa totiž klesá prodej klasických hudebních nosičů, jako jsou kompaktní disky nebo kazety.

Jen loni klesl celosvětově prodej z finančního hlediska o pět procent na 33,7 miliardy dolarů a z hlediska počtu prodaných nahrávek o 6,5 procenta. Poklesl přitom nejen prodej CD (o pět procent); ještě větší, desetiprocentní pokles zaznamenaly například kazety.

Vinu na tom má právě internet: poptávka po hudbě samé podle odborníků neklesá, pouze si ji stále více lidí stahuje z celosvětové počítačové sítě nebo si ji nelegálně nahrává. Jedinými zeměmi, v nichž jde prodej proti trendu směrem nahoru, jsou Británie a Francie.

Ve většině ostatních, včetně USA, Kanady, Německa, Japonska nebo východoevropských zemí (hlavně Polska), prodejci hudebních nosičů zaznamenali pokles zájmu fanoušků.