"Nyní probíhají jednání s bankami a dalšími společnostmi a je v podstatě rozhodnuto," řekl MF DNES k připravovanému projektu zdroj blízký firmě.
Podle dostupných informací jde o elektrickou pec s příkonem 55 megawatt, což odpovídá velikostem pecí v ArcelorMittalu Ostrava, který je největší ocelárnou v zemi. Pec bude zpracovávat železný šrot a přijde na miliardy korun. Hotová by mohla být během tří let.
Komárkova firma KKCG existenci projektu neodmítá, nechce však potvrdit, že by to už bylo definitivní. "Vybudování vlastní ocelárny, která by dodávala ocel jak našim vlastním podnikům, tak i dalším externím odběratelům, je pouze jednou z možných investic, které analyzujeme a zvažujeme,“ uvedl mluvčí skupiny Daniel Plovajko.
Ocelárna by měla stát v areálu bohumínské železárny ŽDB a kromě ní by měla zásobovat hlavně Bonatrans. Obě firmy patří do skupiny KKCG.
Komárek chce levnější ocel
"Chceme pro naše společnosti zajistit takové podmínky, které budou do budoucna zvyšovat jejich konkurenceschopnost a sníží jejich závislost na externích dodavatelích," připustil Plovajko.
Problém ŽDB spočívá v tom, že jejich výroba je z velké části přímo závislá na oceli vyráběné Třineckými železárnami. Ceny oceli však v posledních letech i měsících stoupají prudce vzhůru a i třinečtí oceláři tak podle dostupných informací zvedají Komárkovým firmám ceny svých dodávek. Navíc je po oceli obrovská poptávka a například Bonatrans již část oceli nebyl schopen nakoupit v tuzemsku a začal ji loni dovážet z Číny.
Do toho začal Komárek s Chrenkem řešit nové dlouhodobé kontrakty na dodávky oceli a požadoval, aby byl do smluv zakomponován "cenový vzorec", jenž by zdražování držel na uzdě. To však třinečtí oceláři odmítají, protože by na tom tratili.
Třinecké železárny, které navíc mají o ŽDB dlouhodobý zájem, ale Komárek je odmítá, se ke sporu ani případné nové konkurenci nechtějí vyjadřovat. "Mohu říct jenom to, že ŽDB patří k našim významným zákazníkům," uvedl šéf železáren Jiří Cienciala.
Pro ocelárnu není elektřina
Severomoravští oceláři nicméně neoficiálně považují Komárkův záměr za odvážný a někteří mluví o ekonomické sebevraždě. Není také jasné, jak se budou na novou obří pec dívat ochránci životního prostředí.
To, co výstavbu ocelárny nyní limituje nejvíce, nejsou ze strany KKCG ekonomické otázky, ale nedostatek volné elektřiny a kapacit sítí na severní Moravě. Elektrárenská firma ČEZ a státní správce sítí ČEPS totiž připojení nové velké továrny, tedy i ocelárny, nabízí nejdříve v roce 2012, kdy plánuje spuštění nové rozvodny.
"Na severní Moravě obecně nyní registrujeme neskutečné množství žádostí o připojení, které zcela ztrácí kontinuitu s vývojem v předchozích letech. A přichází právě z ocelářského a železářského průmyslu,“ připustil Martin Němeček z ČEZ Distribuce. KKCG se tak snaží jednat také o připojení ze zdrojů OKD či z Polska.
. Ocelové šachyŽDB, kde má nová ocelárna stát, patří skupině KKCG Karla Komárka. Železárny a drátovny měly loni tržby 6,8 miliardy a zisk přes půl miliardy. Třinecké železárny patří Moravia Steel, v níž má největší podíl Tomáš Chrenek. Loni vydělaly 3,6 miliardy korun při tržbách 35,5 miliardy korun. Výroba surového železa loni překročila 2 miliony tun a oceli 2,5 milionu, což jsou jedna z nejlepších čísel za 18 let. |
Severomoravské firmy podle Němečka žádají připojení zhruba 700 megawatt, což pro názornost odpovídá téměř celému výkonu největší místní elektrárny ČEZ Dětmarovice. A stávající sítě ani zdroje na to nestačí.
"Staví se nový transformační uzel v lokalitě Kletná a měl by být hotov v prosinci 2011. Uděláme spolu s ČEPS vše pro to, aby se harmonogram plnil. Problém však bude, pokud se ve správném čase objeví nějaká skupina třeba na ochranu tetřeva hlušce,“ soudí Němeček.
Kromě ŽDB se na Moravě díky rostoucím cenám oceli a boomu ve strojírenství vzmáhají i ostatní giganty, jako jsou právě Třinecké železárny, ArcelorMittal či Vítkovice. "Situace s nedostatkem energie je v Moravskoslezském kraji vážná. U některých našich dceřiných firem budeme muset řešit vyšší potřebu energií vybudováním vlastních alternativních zdrojů,“ řekla mluvčí ArcelorMittal Věra Breiová.
Podle šéfa ocelářské asociace Hutnictví železa Jaroslava Raaba se loni výroba oceli v zemi přehoupla přes 7 milionů tun a letos se očekává číslo ještě vyšší. Další ocelárna podle něj není nereálná. "Blížíme se už kapacitním možnostem tuzemských výrobců,“ upozornil.
