Bundy. Ilustrační snímek.

Bundy. Ilustrační snímek. | foto: Shutterstock

Investor Mička koupil výrobce kožené konfekce Kara. Staví módní skupinu

  • 9
Pražský obchodník Michal Mička pokračuje v nákupním maratonu. Půl roku po ovládnutí tuzemské společnosti Pietro Filipi jeho skupina C2H koupila trutnovského výrobce kožené a kožešinové módy Kara. Se značkou z padesátých let získává také čtyřicet sedm kamenných obchodů.

V podniku získává rodák ze Žďáru nad Sázavou devadesátiprocentní podíl za nižší stovky milionů korun. Firma s tradicí, sahající do padesátých let 20. století, se specializuje na výrobu kožené a kožešinové módy – například bund, kabelek, kufrů nebo dámské obuvi.

Mička posledním nákupem potvrdil nový směr, kterým se vydal po několika prvotních investicích do rizikovějších technologických projektů. „Mým cílem je konsolidovat módní firmy na tuzemském trhu a v regionu střední a východní Evropy. Dívám se po více značkách, jako jsou Pietro Filipi a Kara, které samostatně nemohou generovat ziskovou marži srovnatelnou s velkými firmami,“ uvedl Mička ke své desáté a největší investici.

Investor Michal Mička.

Kupní smlouvu podepsaly obě strany ve středu. Dosavadní vlastník Zdeněk Rinth si ve firmě ponechal desetiprocentní podíl. Karu se 185 zaměstnanci bude řídit Michal Mička z čela svého holdingu Capital to Human (C2H), stejně jako Pietro Filipi.

Poslední akvizicí skupina posiluje na poli výroby a prodeje módy střední cenové hladiny. S Karou získává dalších 37 kamenných obchodů v Česku a deset na Slovensku. Celkem skupina obslouží 81 vlastních prodejen.

Pietro Filipi i Kara nemají vlastní továrny, výrobu zajišťují externí firmy. První jmenovaná využívá zdroje zejména na Slovensku, druhá v Asii.

Kde se vzala oděvní značka Kara

  • Firma vznikla v roce 1953–1955 jako národní podnik sloučením znárodněných kožešnických podniků v Hlinsku, Kolíně a Trutnově. Zpracovatel kožešin se v 70. a 80. letech rozrostl do výrobněobchodního komplexu, který se skládal ze 14 závodů v ČSSR. Třetinu produkce Kara exportovala do západní Evropy.
  • S privatizací v 90. letech se podnik drobil, až se zcela rozpadl. Jeden ze závodů v roce 1992 koupila společnost Boemia Pelli Zdeňka Rintha. Podnikatel v kožešinách značku zachránil před zánikem. Sám v Kaře od roku 1973 pracoval, z pozice dělníka se vypracoval na  zástupce ředitele celé Kary.
  • V roce 1996 značka otevřela první novodobé prodejny, o pět let později také v obchodních centrech. V roce 2011 koupila síť prodejen Galex a rozšířila sortiment i na koženou galanterii. V roce 2018 firmu kupuje investor Michal Mička.

Zatímco Pietro Filipi prodával majitel Petr Hendrych kvůli finančním problémům v souvislosti s předlužením a potřebě dalších investic, sedmašedesátiletý majitel Kary neměl firmu komu předat. Trutnovskou Karu Rinth odkoupil v 90. letech minulého století jako jedno z torz rozpadlého podniku po privatizaci. Se značkou, která měla na vrcholu slávy 14 závodů a masově vyvážela produkci také do západního Německa a Itálie, byl spjat od sedmdesátých let. Z pozice dělníka se vypracoval až na post zástupce ředitele národního podniku.

Současná Kara měla loni historicky nejvyšší obrat 365 milionů korun a v posledních letech po uzavření části několika nerentabilních prodejen je v zisku. Nový majitel se chce soustředit na zlepšení komunikace, spuštění e-shopu, budování online kanálů a zahraniční expanzi.

Mička má mezi svými investicemi zejména technologické firmy, loni však svůj zájem upřel k módě. Podíly dříve získal mj. v taxi aplikaci Liftago, platformě na tvorbu e-shopů ShopSys, realitním startupu Flatio a dalších. Investoval i do výrobce jízdních kol Favorit Czechoslovakia.

Také Kara je značka povědomá několika starším generacím, podle ředitele agentury Remembership Martina Charváta na tom však nelze vystavět její úspěch.

„Musí najít jiné způsoby, jak zaujmout. U módních výrobků se tolik s tradicí pracovat nedá,“ uvedl a dodal: „Zvuk má značka dobrý, ale je to zásluhou minulosti. Karu si pamatují lidé starší čtyřiceti let, v současnosti ale moc nekomunikuje.“

Mičkovy snahy vystavět v tuzemsku oděvní holding jsou ojedinělé. Investic v oboru je málo. Pohyby se rýsují například v broumovské textilce Veba, která je v insolvenčním řízení kvůli prudkému propadu produkce na afrických trzích v posledních letech. Spekulovalo se o tom, že výrobci afrického brokátu pomůže podnikatel Otakar Moťka. Veba se však zabývá především textilním průmyslem.

O další čerstvou investici z oboru se překvapivě v dubnu postaral Fond Hartenberg ze svěřenského fondu Andreje Babiše. V dubnu koupil 51procentní podíl ve výrobci spodního prádla Astratex, jehož internetový obchod je jedním z nejnavštěvovanějších oborových e-shopů v Evropě. Cena se odhaduje ve stovkách milionů korun.

„Pro investory může být v současnosti módní průmysl docela zajímavý, nicméně hrají proti tomu některé faktory. Na prvním místě je to růst mezd,“ říká Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Textilní a oděvní průmysl od roku 2010 nepřetržitě roste. Loni tržby textilního průmyslu meziročně vzrostly o 1,4 miliardy korun na 47,7 miliardy korun a tržby oděvního průmyslu vzrostly o 61 milionů na 7,512 miliardy korun. Také však rostly mzdové náklady. V případě textilního průmyslu o 8,4 procenta, v oděvním průmyslu o 5,5 procenta.