Celkem firma při výstavbě obou takzvaných kaveren vytěžila na 880 tisíc krychlových metrů horniny, což je o čtvrtinu více, než bylo vyrubáno na největším tuzemském železničním tunelu u Plzně v Ejpovicích.
Na rozdíl od tunelů jsou sály v Norsku několikanásobně vyšší. Maximální výška prostor vysekaných ve skále činila před zahájením ukládání 74 metrů.
„Největší výzvou projektu bylo komplikované rozrážení kaveren po jednotlivých etážích odshora dolů pomocí strmých ramp a následné ukládání rubaniny přímo do fjordu. Nyní provádíme především dokončovací betonářské práce. Na dně každé kaverny vzniká masivní železobetonová stěna, která bude po dokončení sloužit jako bezpečnostní zátka při postupném plnění úložiště odpadem,“ uvedl vedoucí projektu z norské dceřiné společnosti Metrostav Norge Anton Vido.
Kromě dvojice obřích prostor pro ukládání kontaminovaného materiálu vznikla i menší kaverna pro ukládání horniny kontaminované právě rtutí. Ta má kapacitu 25 tisíc krychlových metrů a toto úložiště má podobu vyrovnaných řad tisícilitrových IBC kontejnerů, které se běžně používají pro skladování a přepravu kapalin nebo jako zásobníky dešťové vody. Tyto kontejnery jsou vždy stavěny ve dvou vrstvách nad sebou, načež se zalijí betonem a staví se další dvě vrstvy kontejnerů, které se rovněž oddělí betonovým překladem.
„Dohromady může být těchto vrstev až jedenáct,“ uvedl mluvčí Metrostavu Radim Mana s tím, že ukládání odpadu a následná správa úložiště už jsou úkolem objednavatele, tedy švédské těžební společnosti Boliden.
O dalších zakázkách se jedná
Švédská firma, která v roce 2024 oslavila sté výročí od založení, se ve Skandinávii zabývá těžbou mědi, niklu, olova, vzácných kovů a právě i zmiňovaného zinku a zaměřuje se rovněž na recyklaci a výrobu nízkouhlíkových kovů. Do podzemního komplexu společnost Boliden ukládá odpad z výroby zinku od osmdesátých let minulého století. Předtím se odpad sypal přímo do fjordu, na jehož břehu výrobní závod leží. Síť kaveren, kterou Metrostav od srpna 2024 rozšiřuje, je tak už poměrně rozsáhlá a není vyloučeno, že norská pobočka tuzemské stavební firmy se bude i nadále podílet na jejím rozšiřování.
Do sluje by se vešla Petřínská rozhledna. Češi staví úložiště odpadu v Norsku |
„Přestože práce ještě nejsou u konce, už nyní s investorem jednáme o možném pokračování projektu a připravujeme nabídku na výstavbu dalších čtyř kaveren. Vnímáme to jako výraz důvěry investora i ocenění práce celého našeho týmu,“ řekl generální ředitel Metrostavu Norge Jiří Hořčička.
Protože vytěžený materiál z podzemí nahradí odpady z výroby zinku, zbývá vyřešit otázku, kam přijde vytěžená rubanina. Jen menší část totiž bylo možno využít pro výstavbu místní infrastruktury. Například před dvěma lety hovořil Metrostav o tom, že do silničních náspů putovalo na 30 tisíc kubických metrů horniny nadrcené na požadovanou velikost. Zbytek podle projektu zamířil na mořské dno. „Kromě přesně vymezeného prostoru pro sypání jde o dodržení pětimetrové hladiny vody. Hlídá se ale i to, jak moc ukládání zeminy víří mořské dno,“ uvedla při zahájení prací česká firma.
Metrostav, který se v Česku podílel na vzniku nejvýznamnějších tunelů, jako je tunel Blanka nebo zmiňovaný tunel u Ejpovic na Plzeňsku, působí v severní Evropě dlouhodobě.
Od roku 2006 stavěl například tunely pro západní metro v Helsinkách, které spojuje finskou metropoli s městem Espoo, unikátní 750 metrů dlouhý most na lososí cestě spojující břehy fjordu Astfjorden, či čtveřici silničních tunelů na Islandu. Ve Skandinávii celkově dosud vyrazil přes 50 kilometrů tunelů.
Metrostav otevřel zkratku mezi fjordy na největrnější části Islandu |
Celkově skupiny Metrostavu, kam kromě zmiňovaného Metrostavu Norge patří například Subterra nebo rezidenční developer Metrostav Development, působí ve dvanácti zemích. Česko a Slovensko je však pro firmu stále zdaleka nejdůležitejším trhem. Jen podle poslední výsledkové zprávy za rok 2025 tvořily český a slovenský trh 47 miliard korun obratu z celkových zhruba 57 miliard. Z toho pak skupina dosáhla zisku 2,25 miliardy před zdaněním.
