Ještě před pěti lety Marlenka pro Turky neexistovala. Dnes jsou české medové dorty, vyráběné podle staroarménské rodinné receptury, součástí místního folkloru. A také bojů o ochrannou známku.
„Všichni v Turecku místo do cukrárny chodí na Marlenku. Značka zlidověla jako název pro medový dort,“ říká Gevorg Avetisjan, zakladatel a majitel společnosti Marlenka International, který byl mimo jiné oceněn v podnikatelské soutěži poradenské firmy EY. Na jeho tureckém úspěchu se však chce přiživit konkurence. Ochranná známka Marlenka, jež nese jméno dcery i matky zakladatele, se stala předmětem místní lidové tvořivosti.
Před měsícem česká firma dotáhla do konce vleklý spor o zneužívání značky německou společností Dr. Oetker. Ta prodávala v tureckých supermarketech medové dorty v prášku s názvem Marlenka. Nabízel je národní obr BIM, ale i nadnárodní řetězce, například Carrefour a Metro.
Německá centrála potravinářské firmy dávala od sporu ruce pryč a ani turecká pobočka se k jednání neměla. Z obchodů produkt stáhla až po roce naléhání a výhrůžkách žalobami.
Nakonec ale nadnárodní gigant vyvěsil bílou vlajku a stáhl „falešnou“ Marlenku z obchodů, což Avetisjanovi, který vyváží medové pamlsky do desítek zemí světa, dodalo kuráže. Přestože jsou spory vysilující a drahé – právník zastupující Marlenku proti společnosti Dr. Oetker si účtoval 400 eur za hodinu – majitel rozehrává další spory v Turecku a v Maďarsku.
„V Turecku bude boj o ochranné známky náročný, protože ve velkém měřítku dochází ke zneužívání našich patentů,“ uvádí Avetisjan. Letos v létě už v zemi došlo k mimosoudní dohodě s firmou ETI.
Do sporu v Turecku se Marlenka chystala jít také s gigantickou sítí pizzerií Little Caesars, která ve svých tamních pobočkách prodávala medový dort s názvem Sezar Marlenka. Pizzerie však po prohře Dr. Oetkera výrobky z nabídky stáhla.
V Maďarsku se nyní chystá zakročit proti kavárně, která Marlenku vetkla do svého názvu. Další právní bitvy mohou přijít v Číně, kde se firma podle majitele chystá k další expanzi. Už před třemi lety tam totiž jeden spor vyhrál.
Zkušenosti s bojem za svou značku má však Avetisjan i z Česka. Zhruba před deseti lety havířovská pekárna Semag pojmenovala své medové dorty Mařenka. Nakonec prohrála, zaplatila odškodnění milion korun a omluvila se v médiích.
Z nuly na 44 za čtrnáct let
Navzdory sporům se společnosti Marlenka International dlouhodobě daří velmi dobře. Tržby pátým rokem stoupají o více než pětinu, letos firma čeká nárůst o 23 procent. A z jednoho dortu se postupně vyklubala nabídka desítky různě ochucených medových sladkostí.
V továrně na kraji Frýdku-Místku se vyrábějí snacky, kuličky, rolády či arménský zákusek pachlava. Všechno s medem. Marlenka je tím pádem jedním z jeho největších zpracovatelů. Loni ho spotřebovala 130 tun, letos to bude 150 tun.
Po čtrnácti letech od svého vzniku firma vyváží kromě Austrálie na všechny kontinenty, dohromady do 44 zemí světa. A stále expanduje. Před letošními Vánoci se Marlenka poprvé vydá do Arménie, která je její skutečnou domovinou.
Přitom když Arménec Gevorg Avetisjan před lety v Česku začínal, nic nenasvědčovalo tomu, že narazil na zlatou žílu. „Pojď, ségra, upeč koláč, dám ho pár známým v kavárně,“ vzpomíná Avetisjan na podnikatelské začátky.
Prvních pár dortů prodal tehdy svému známému, majiteli kavárny ve Frýdku-Místku, a nebral to vůbec vážně. „Přinášel jsem mu to zabalené v novinách. Namítal, že to není hygienické,“ líčí.
Marlenka si ale rychle našla cestu do českých spíží a cukráren. Za dva měsíce už sestra v domácí kuchyni nestíhala, pekla od rána do noci. Když majitel brzy vkročil na Úřad práce, rovnou si řekl o třicet lidí. Dostal za to diplom a odměnu. Jak sám říká, rozpoutal v Česku mánii. Do té doby medové dorty nebudily zvláštní pozornost. „Dnes znám stovky malých výrobců,“ tvrdí.
Rychlá expanze firmu tlačí k investicím, které letos dosáhnou zhruba 400 milionů korun. Frýdecko-místecká fabrika staví další automatickou linku, mrazírny a zhruba před měsícem otevřela chlazený automatizovaný sklad, který je s výškou 40 metrů nejvyšší v Česku.
„Máme malý pozemek, museli jsme stavět do výšky,“ vysvětluje Avetisjan. Paleta se zbožím je přistavená ke kamionu za dvě minuty. Ale ani tento sklad brzy nebude stačit, firma už hledá další pozemky.
Ruku v ruce s tím, jak Marlenka kolonizuje svými medovými výrobky svět, klesá podíl tuzemského trhu a roste obrat. Loni dosáhl 420 milionů korun, letos stoupne na 520 milionů. Sedmdesát procent své produkce Marlenka vyváží. Mezi nejsilnější trhy patří Slovensko, Saúdská Arábie, Izrael, Turecko a Maďarsko. V Česku se medový dort uchytil zejména na Moravě.
