Francouzi podle všeho přeplatili tuzemská esa jako Daniel Křetínský, Michal Strnad či Karel Pražák. O deal v objemu 15 až 20 miliard korun usiloval i Pavel Tykač nebo Wood & Company skrze svou odpadářskou společnost Kosit, která stejně jako Marius Pedersen působí na Slovensku.
Česká byznysová elita je s oceněním opatrná i kvůli kauzám, které s sebou Marius Pedersen k jednacímu stolu přináší. Česká část Marius Pedersen je stále předmětem korupční kauzy z roku 2023.
Tehdy vyhrála za přemrštěnou cenu tendr na svoz odpadu pro sedm nemocnic v Ústeckém kraji. Podle zjištění policie měl podnikatel Tomáš Burian a další aktéři přebírat úplatky za ovlivnění tendrů, ty pak byly šity na míru právě Marius Pedersen. V kauze byli obviněni konkrétní manažeři i samotná právnická osoba Marius Pedersen a.s. Kauza se týká nejen odpadového hospodářství, ale i nákupů zdravotnické techniky a materiálu především v Krajské zdravotní v Ústeckém kraji a Nemocnici Jihlava.
Korupčník kupuje korupčníka
Svérázné metody při podnikaní s odpadem si podle všeho osvojil i Paprec, který kromě Francie operuje v další desítce evropských zemí. Firmu v letech 2013 až 2022 vyšetřoval Speciální francouzský finanční prokurátor (PNF) za systematické porušování pravidel při zadávání veřejných zakázek, nedovolené dohody (kartely), manipulace s výběrovými řízeními (favoritismus) a praní špinavých peněz.
Mezi prověřované případy patřila například zakázka v hodnotě přibližně 36 milionů eur v departementu Oise a další zakázky v Lot, Toulouse Métropole, Grenoble Alpes Métropole, Château-Gontier a Muret. Vyšetřovatelé prověřovali také možné koordinace nabídek s konkurenty Séché, Lely nebo Ovalie Recyclage.
Kauzy se ale k soudu nakonec nedostaly. V únoru 2025 Paprec uzavřel s francouzským Parquet national financier (PNF) dohodu a zaplatil celkem 17,5 milionů eur, z toho 12,7 milionů jako dodatečnou částku k 4,8 milionů již zabaveným na účtech. Součástí dohody je tříletý compliance program pod dohledem francouzské protikorupční agentury AFA, s náklady až jednoho milionu eur.
Paprec a jeho dceřiné společnosti se tak musí podrobit počátečnímu auditu protikorupčního systému, následným cíleným auditům zaměřeným na skutečné fungování a účinnost opatření, závěrečnému auditu i průběžným kontrolám AFA. Protikorupční agentura zároveň nejméně jednou ročně informuje francouzského finančního prokurátora o plnění programu.
Dohoda sice ukončila trestní stíhání samotné společnosti, ale finančně ji zatížila. Vyšetřování fyzických osob nicméně pokračovalo, a to včetně zakladatele Paprecu Jean-Luca Petithuguenina. Ten společnost koupil v roce 1994 jako malou firmu s přibližně 45 zaměstnanci a tržbami 4 miliony eur a podle Le Monde u něj vyšetřovatelé mimo jiné prověřovali výběry z firemního účtu až do výše 1,78 milionů eur, které nebyly deklarovány jako příjem.
Skutečnost, že Paprec je právě nyní pod zvýšeným dohledem a současně chce realizovat další velké akvizice v sektoru, kterého se původní případ přímo týkal, bude při kritériích prodeje posuzovat i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten musí mnohamiliardovou akvizici schválit.
Bezpečnost práce a akvizice
Paprec čelil také kritice kvůli pracovním úrazům. Výrazným případem je smrt 21letého zaměstnance Julesa Perteta v červenci 2023 v závodě Paprecu v Nîmes po kontaktu s průmyslovým strojem. Předtím v dubnu 2022 utrpěl na stejném typu zařízení v Lansargues těžký úraz jiný pracovník. V květnu následně zemřel na nîmeském pracovišti také zaměstnanec logistiky. Paprec byl v případě smrti Perteta stíhán pro usmrcení z nedbalosti, řízení se týkalo společnosti a dvou vedoucích.
Pochybnosti budí i metoda, jakou Paprec v minulosti zvolil právě při nákupech svých konkurentů. Paprec měl od roku 2021 přibližně 20% podíl v rodinné firmě Pizzorno Environnement. Pětinový podíl ale šéfovi Paprecu Petithugueninovi nestačil. Na začátku roku 2026 rodina Pizzorno-Devalle uplatnila významnou dohodu o opčních právech na akcie a prodala společnosti Paprec 30,64 procenta základního kapitálu.
Paprec akcionáře Pizzorno-Devalle vyplatil při ceně 62,50 eur za akcii. Téměř 31procentní podíl ho tedy vyšel na asi 76,6 milionů eur. Celkovou částku, kterou Paprec za současný 50,64% podíl historicky zaplatil, nelze přesně určit, protože cena původního 20procentního podílu z roku 2021 nebyla zveřejněna. Poslední transakce by oceňovala celé Pizzorno na 250 milionů eur. Paprec ve výsledku získal nad někdejším konkurentem kontrolu a do vedení dosadil syna zakladatele Mathieua Petithuguenina.
Schopnost nakupovat a rozvíjet byznys bude hrát roli v akvizici československé části Marius Pedersen. Ta působí na českém trhu již od roku 1990 a dlouhodobě patří vedle AVE a FCC do velké trojky soukromých odpadářských společností v tuzemsku.
Její konsolidované tržby za loňský rok dosáhly téměř 400 milionů eur (9,5 miliardy korun), zisk EBITDA 113 milionů eur. Skoro dvacet miliard eur, které podle spekulací z trhu Francouzi za české odpadářství nabízejí, by tak dával smysl. Celé odvětví však čeká náročná transformace, která si vyžádá nákladné investice a restrukturalizaci. I z toho důvodu se možná Dánové rozhodli své české a slovenské větve zbavit. Kodaň si totiž vytyčila závazek zneutralizovat do roku 2035 svou uhlíkovou stopu, v Česku to je cíl patrně nereálný.
