Šlo o smělý projekt. Ministerstvo dopravy plánovalo mezi lety 2015 a 2023 investovat 4,7 miliardy korun do rozvoje kombinované dopravy. Jedním z klíčových plánů investic měla být snaha o naplnění cíle uvedeného v evropské dopravní politice, tedy do roku 2030 převést 30 procent silniční nákladní přepravy nad 300 km na jiné druhy transportu, například na železnici či na řeky.
Nedávné šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nicméně odhalilo zásadní nedostatky ve využívání dotací poskytovaných státem a Evropskou unií určených na rozvoj nákladní kombinované dopravy. Zjištění ukazují, že stovky milionů korun, které měly sloužit ke zlepšení infrastruktury, snížení environmentálních dopadů a posílení efektivity dopravy, zůstaly buď z většiny nevyužity, nebo byly vynaloženy na projekty, které nesplnily očekávané cíle. NKÚ proto varuje, že plánované cíle na přesměrování nákladní dopravy z přetížených silnic na železnici a vodní cesty pravděpodobně nebudou splněny.
Silnice ucpané kamiony, vodní nákladní doprava prakticky neexistuje
Stagnace železniční nákladní dopravy a zanedbatelná vodní doprava jsou důsledkem nevyřešených překážek ze strany ministerstva dopravy. Mezi tyto překážky patří nedostatečná kapacita železniční infrastruktury, která je z velké části vyčerpaná osobní dopravou, nedostatečné parametry železniční infrastruktury, její nízká spolehlivost a vysoké poplatky ve srovnání se zpoplatněním silnic.
Lodní zásobování snižuje zatížení silniční sítě (betonárna Libeň s přístavištěm pro nákladní lodě)
V případě vodní dopravy pak chybí spolehlivost labské vodní cesty, což dále komplikuje její využití. „Přitom vodní doprava by mohla sloužit jako ekologičtější alternativa k silniční i železniční dopravě,“ připomíná Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG METROSTAV, která se zabývá vývojem, výrobou a distribucí betonu v Praze a mimo jiné investuje i do využití lodní dopravy k zásobování svých betonáren.
„Nejvyšší kontrolní úřad zdůrazňuje, že navzdory opakovaným slibům a plánům se nedaří vodní doprava rozvíjet a přinést do ní potřebné inovace,“ upozorňuje Jakub Šimáček. „Přitom střední a severní Čechy mají výbornou dopravní spojnici tvořenou Vltavou a Labem. Lodní doprava na těchto řekách má dlouhou tradici, a mnoho závodů kdysi dokonce vzniklo s napojením na lodní dopravu. Návrat k lodní dopravě by tak nebyl krokem do neznáma, ale k osvědčenému logistickému modelu,“ dodává.
Paříž jako vzor: Když lodní doprava slouží městu
Zatímco Česká republika zápasí s neefektivním využíváním dotací, příklady ze zahraničí ukazují, jak lze veřejné finance a infrastrukturu využít ku prospěchu občanů. Jedním z takových příkladů je zmíněná Paříž, která dlouhodobě investuje do rozvoje lodní dopravy po řece Seině. Tento způsob dopravy se ukázal být nejen ekologicky šetrný, ale i ekonomicky výhodný.
Řeka Seina v Paříži funguje jako běžná zásobovací tepna
Francouzskou cestu chválí i šéf TBG METROSTAV: „V Paříži je lodní doprava využívána pro přepravu materiálu, zboží nebo odpadů. Město úspěšně propojuje nákladní lodní dopravu s místními podniky, což snižuje počet kamionů na silnicích, zlepšuje kvalitu ovzduší a zároveň šetří náklady na dopravu. Paříž tak ukazuje, že s promyšleným přístupem lze využít vodní cesty jako efektivní a udržitelnou alternativu k tradičním způsobům přepravy.“ Francouzská metropole přitom není jediná. Podobný přístup k zásobování města funguje také v Bruselu, Hamburku a dalších evropských městech.
Jde to i bez dotací
Zatímco státní instituce zápasí s efektivním využíváním dotací, soukromý sektor v České republice ukazuje, že inovace a efektivita jsou možné i bez státní podpory. Příkladem je zmiňovaná společnost TBG METROSTAV. Její dvě pražské betonárny, Rohanský ostrov a Libeň, jsou ukázkou z praxe, kdy je úspěšně využívána lodní dopravy pro zásobování průmyslových provozů.
Nákladní loď přiváží 1 000 tun písku pro betonárnu Libeň (Troja)
Tyto betonárny pravidelně využívají lodní dopravu k přepravě kameniva potřebného pro výrobu betonu, což výrazně snižuje zatížení pražských ulic těžkou kamionovou dopravou. „Díky této strategii naše firma každý rok pražským ulicím ušetří kolem 10 tisíc kamionů, což znamená přibližně milion kilometrů těžkých nákladních vozidel na silnicích nejen v hlavním městě,“ připomíná výhody lodní dopravy Jakub Šimáček.
Společnost TBG METROSTAV navíc nedávno oznámila, že se jí podařilo zajistit další zdroj kameniva z okolí Mělníka, což jí umožní posílit lodní dodávky do svých provozoven. „I přes legislativní a provozní překážky neustále hledáme nové způsoby, jak zefektivnit logistiku a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Zajímavé je, že všechny tyto kroky se uskutečňují bez jakékoliv finanční podpory ze strany státu či evropských fondů,“ uzavírá Jakub Šimáček.
