Letoun s výrobním číslem RA-61704 byl vyroben v ruské Voroněži v roce 2010 a jako první jej používaly aerolinky Rossija, od nich jej Saravia získala teprve v únoru 2017 a ve vzduchu byl v průměru třikrát denně. V den katastrofy vzlétl do vzduchu počtvrté, což ale není nic výjimečného. Typ stejného letounu aerolinky jako Poběda nebo Aeroflot používají i pětkrát za den, píše ruská edice BBC.
Saratovské aerolinky (Saravia) nepatří k největším, ostatně do nedělní tragédie disponovaly pouze 11 letadly. Pět z nich jsou staré stroje Jak-42D, dále dva brazilské stroje Embraer-190, a na leasing vlastní tři Antonovy An-148, čtvrtý nedoletěl v neděli z Moskvy do Orsku.
Tato letadla patří k menším (na palubu An-148 se vejde 83 pasažérů) a společnost pravidelně létá kromě Ruska také na Krym a do arménského Jerevanu. Za loňský rok Saravia přepravila přes 750 tisíc cestujících a v žebříčku přepravených pasažerů obsadila až 19. místo z 35 hodnocených ruských společností.
Podle ruského Federálního úřadu letecké přepravy (FAVT) má Saravia všechny potřebné certifikáty, nicméně v minulosti už řešila některé stížnosti. A to od ostatních aerolinek, kterým firma bránila ve vstupu na trh v oblasti i přistávání na jejím letišti v Saratově. Saravia se tehdy vymlouvala, že letiště není uzpůsobené na přistávání větších letadel, ovšem z rozhodnutí FAVT z března 2015 musela ostatní společnosti do Saratova pustit. Obchodní monopol v oblasti do té doby pomáhal Saravii držet poměrně vysokou cenu svých letenek.
A v roce 2015 se Saravia dostala do hledáčku FAVT ještě jednou. To když se přišlo na to, že během letu ze Saratova do turecké Antalye byla v kabině kromě pilotů i dcera tehdejšího ředitele společnosti Igora Treťjakova. Porušila tím bezpečnostní předpisy a FAVT Saravii dočasně zakázala mezinárodní lety. Treťjakov byl navíc vyšetřován i v dalších kauzách a na konci roku 2015 společnost opustil.
Majitel společnosti je kritikem prezidenta Putina
Novým majitelem Saravie se stal milionář Arkadij Jevstafjev, kterému patří také továrna v Toljatti, podíl v bance Agroros, některá saratovská média, nebo firma na výrobu keramiky a tři zemědělská družstva. Jevstafjev je také znám jako kritik ruského prezidenta Vladimira Putina.
Samotný Jevstafjev má přitom zkušenosti z vysoké politiky. V 90.letech byl spolupracovníkem tehdejšího místopředsedy vlády Anatolije Čubajse, který je označován za otce ruské privatizace. A Jevstafjev se v rozhovoru z roku 2013 sám chlubil, že společně s Čubajsem odvedli ohromný kus práce při reformaci elektroenergetiky v Rusku.
