Provozuje totiž teplárnu, která se spalovnou sousedí a odebírá od ní sama značnou část tepla pro Liberec. Že se o prodeji jedná, potvrdil i Pavel Borůvka, šéf odpadářské firmy Marius Pedersen, která však podle něj o spalovnu zájem nemá. Podle informací MF DNES s Kellnerovým impériem jednají také firmy AVE CZ odpadové hospodářství a ASA.
PPF Partners, v níž má necelou čtvrtinu ještě italská pojišťovna Generali, vlastní podíl v Termizu přes účelově založenou holandskou firmu Codar Invest.
PPF prodej nepotvrdila. "Skupina PPF zásadně nekomentuje informace z trhu a nevyjadřuje se k případným transakcím, dokud nejsou potvrzeny či uzavřeny," uvedl mluvčí společnosti Alexej Bechtin.
Termizo původně kupovala Česká pojišťovna od Liberce v roce 2002. Kontroverzní projekt spalovny v centru města byl totiž vysoce ztrátový a město na sebe muselo vzít dluh ve výši 1,9 miliardy korun, který by zastavil jiné investice.
Spalovna vynese minimálně dvojnásobek
S jedinou nabídkou na odkoupení spalovny za 700 milionů korun přišel tehdy liberecký rodák a absolvent zdejší obchodní akademie Petr Kellner. Město se tak vzdalo podílu ve firmě, své akcie postupně prodaly i ostatní obce kolem Liberce, které původně firmu zakládaly.
Pro PPF bude koupě a prodej spalovny mimořádně dobře zhodnocenou investicí. Spalovnu si teď podle zdrojů MF DNES cení nejméně na dvojnásobek. "Je velká šance, že prodej bude hotový do konce roku," řekl jeden ze zdrojů MF DNES.
PPF jedná o prodeji především s teplárenskými nebo odpadářskými firmami, které ve světě často spalovny provozují. V Česku patří ostatní spalovny odpadů městům. Právě teplárna MVV Energie je jedním z největších zájemců o koupi spalovny, neboť je na ní závislá. Velkou část tepla pro Liberec odebírá právě od ní – Termizu tak tvoří zhruba dvě třetiny tržeb.
Termizo bylo do příchodu PPF ztrátovou firmou, teprve od roku 2004 je trvale ziskové. Například loni při tržbách 258 milionů vydělala firma 48 milionů korun. Firma však ještě nesplatila ztráty z předchozích let. Více než miliardový dluh má u firmy i PPF, která převzala původní úvěry na stavbu spalovny od IPB. Zhruba polovinu dluhu už Termizo splatilo.
Podle ředitele spalovny Pavla Bernáta byly předchozí ztráty způsobeny hlavně tím, že šlo o novou technologii a chvíli trvalo, než se provoz zaběhl. Firma je už na hranici své kapacity 96 tisíc tun odpadu ročně. Letos chystá jen malé navýšení kapacity technologickou úpravou na sto tisíc tun ročně.
Spalování je bezrizikový byznys: odpadu přibývá a stát plánuje zvednutí poplatků za jeho ukládání na skládky, což zvýhodní právě spalovny.
