„Na druhou stranu ale také dramaticky vzrostly náklady na výrobu, která je energeticky náročná. Navíc se zakládá na surovinách, které primárně vycházejí ze zemního plynu a ropy,“ říká šéf chemičky Synthesia Josef Liška.
Synthesia je mimo jiné významný dodavatel výrobců munice. Jak se na vašich obchodech projevuje válka na Ukrajině?
Dopadů je více, zmínil bych asi dva. Stejně jako ostatní jsme zaznamenali výrazné zdražování surovin a energií, což vyvolává nutnost zdražování našich výrobků. A samozřejmě, že jsme po ruské agresi ukončili všechny obchodní aktivity směrem k Ruské federaci a Bělorusku.
Odepsali jste kvůli tomu hodně?
Ekonomický dopad na naše podnikání to mělo, ale nejednalo se o nic závažného. Příliš velký vzájemný obchod zde nebyl.
Chybějí vám nějaké látky a sloučeniny, které jste z těchto zemí dováželi?
Nechybějí. Dokázali jsme je rychle nahradit.
Vraťme se k výrobcům munice, co přesně jim dodáváte?
Nejvíce se z jejich strany zvýšila poptávka po vojenské nitrocelulóze. Jde o základní surovinu pro produkci bezdýmných střelných prachů. Potřebujete ji pro výrobu takřka veškeré munice – od té pro pěchotní zbraně až k velkorážové munici pro tankové kanony, dělostřelectvo a raketomety. Výrobní kapacitu u nitrocelulózy jsme měli nicméně vyprodanou už před válkou, takže tady se situace pro nás příliš nezměnila. Výrobcům střelných prachů dodáváme i různé typy stabilizátorů, například centralit.
Nitrocelulóza se používá i v nevojenském prostředí. I tam zaznamenáváte zvýšenou poptávku?
To je průmyslová nitrocelulóza. Od té vojenské se liší nižším obsahem dusíku a hojně se používá pro nátěrové hmoty a tiskové barvy. Najdete ji ale i v lacích na nehty či ve farmacii. Dlouhodobě ji také vyrábíme, ale v menším množství. Jsme spolehlivý dodavatel, protože si vyrábíme i některé základní suroviny potřebné k výrobě nitrocelulózy – například kyselinu dusičnou i sírovou a oleum.
Josef LiškaŠéf největší chemičky v Česku Josef Liška (52) nastoupil do Synthesie v roce 1993 jako technolog závodu Organika. Poté zde vystřídal profese výzkumného pracovníka, vedoucího oddělení marketingu, strategie a obchodní skupiny Organika. V letech 2003–2012 byl ředitelem SBU Organika a poté i SBU Nitrocelulóza. V roce 2013 byl jmenován generálním ředitelem. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. |
Pojem oleum jsem slyšel naposledy ve škole. Uvedete ještě nějaké další vaše produkty a jejich použití v běžné praxi ?
Naše produktové portfolio a jeho použití je široké. Vyrábíme řadu organických sloučenin, které se používají ve farmacii či agrochemii. Nabízíme rovněž účinné látky pro pesticidy. Když zmíním oxidovanou celulózu, možná budete trochu tápat. Jedná se o hemostatikum k zastavení krvácení při chirurgických operacích. Umíme vyrobit i vitamin D2, který produkujeme jako jediní v Evropě. A v neposlední řadě jsme i významní výrobci pigmentů a barviv pro barvení řady přírodních i průmyslových materiálů.
Poptávka tedy je, ale s tou zpravidla roste i cena, takže chemickému průmyslu se daří...
Sice se zvyšují ceny, ale dramaticky také vzrostly náklady na výrobu, která je energeticky náročná. Navíc se zakládá na surovinách, které primárně vycházejí ze zemního plynu a ropy. Není to tak, že bychom díky dražší nitrocelulóze nyní nějak výrazně bohatli. I když jsme v černých číslech, v letech mezi 2014 a 2019 jsme měli lepší výsledky. Po poklesu výroby během covidové pandemie nám rovněž výrazně vzrostly i mzdové náklady.
A možná ještě porostou. Inflace dál roste a lidé to pociťují, firmy prý budou muset přidávat i letos. Jak jste na tom vůbec se zaměstnanci?
V loňském roce pomohlo našim zaměstnancům nejen zvýšení mezd, ale i mimořádné odměny, které jsme vyplatili ve vazbě na plnění finančních ukazatelů. Synthesia je z pohledu zaměstnanců největší chemická firma v zemi, lidé jsou pro nás klíčoví. Při počtu 1 500 lidí je přirozeně každoročně nějaký úbytek. A hledání nových není snadné. Máme přísnější zdravotní kritéria a lidí v průmyslu je v Česku celkově nedostatek. Chybí i kvalitní řemeslníci jako instalatéři, elektrikáři či údržbáři.
Pomohla vám v tomto ohledu vlna běženců, kteří přišli po začátku války z Ukrajiny?
Zaměstnanci z Ukrajiny pro nás byli důležití již před válkou. Vznikla zde komunita, kde nábor funguje tak, že mezi svými rodinnými příslušníky a známými doporučují nové kolegy. Mnohdy se jednalo i o lidi s odborným chemickým vzděláním. Máme zde kolegyni, rodilou Ukrajinku, která má nábor pracovníků z Ukrajiny na starosti, umí zároveň velmi dobře česky a je takovým naším „styčným důstojníkem“ pro tuto komunitu. Počet ukrajinských pracovníků u nás brzy dosáhne 10 procent.
S válkou tedy těchto zaměstnanců ještě přibylo?
Částečně ano, ale práce v chemičce nebyla úplně vhodná pro typického uprchlíka. Mnohem více jsme se proto snažili pomoci například rodinným příslušníkům našich ukrajinských zaměstnanců. Pomohli jsme jim s dopravou sem, zajištěním ubytování a práce v našem regionu či nejrůznějšími formalitami. A zafungovaly i naše kontakty přímo na Ukrajině. Když jsme se dozvěděli, že nemocnice ve Lvově potřebuje zdravotnický materiál na ošetření válečných zranění, poslali jsme tam právě naši oxidovanou celulózu, která během minuty a půl zastaví krvácení. Nebylo snadné ji tam dopravit, nakonec pomohli řidiči autobusů, kteří vozili ukrajinské rodiny do Česka.
Zmínil jste, že i za loňský rok očekáváte slušný hospodářský výsledek. Hodláte ho investovat? Děláte třeba dost pro ochranu životního prostředí?
Rozhodně víc než všichni ti, kteří nás často kritizují. V posledních letech jsme investovali 1,5 miliardy korun do ekologizace podnikové teplárny, tam jsme vyměnili tři kotle, díky čemuž jsme snížili emise oxidu siřičitého a oxidu dusíku o 70 až 80 procent.
Jak se to projevuje na uhlíkové stopě firmy?
Ano, snižujeme rovněž uhlíkovou stopu – připravujeme projekt fotovoltaické elektrárny. Synthesia navíc spravuje i rozsáhlý areál, ve kterém působí zhruba stovka dalších firem. Pokud některé z nich fotovoltaickou elektrárnu rovněž vybudují, zapojíme je do naší sítě a postaráme se o využití jejich případných energetických přebytků.
Co další znečištění, například u odpadních vod?
To je naše priorita již několik desítek let. Na čištění odpadních vod, které provádíme u externí firmy, vynakládáme ročně více než 100 milionů korun. U výroby zmiňované nitrocelulózy jsme již před deseti lety nainstalovali koncové zařízení na úpravu odpadních vod. To se stará o jejich neutralizaci, odstranění vláken nitrocelulózy i odstranění dusičnanů vznikajících při výrobě. Kvalita odtékající vody je hlídána podle velmi přísných parametrů a prakticky odpovídá té v běžném povrchovém toku. Zároveň ale upravujeme i naše technologie tak, aby již ve výrobě bylo znečištění nižší a celkový objem odpadních vod i jejich znečištění se stále snižovalo.
A co emise uvolněné do ovzduší?
Jistě, nejde jen o odpadní vody, sledujeme velmi striktně i emise do ovzduší, samozřejmostí je i důsledné třídění tuhých odpadů. Stručně řečeno, plníme veškeré zákonem stanovené požadavky pro nakládání s odpadními látkami. V následujících letech nás čekají velké investice do některých stávajících technologií, které budou muset splňovat emisní limity dle takzvaných BAT (best available techniques). Na tento náročný úkol se musíme připravovat již dnes.
