Americký prezident Joe Biden ve středu zaslal 135 zemím OECD dokument, v němž představuje svůj plán na uskutečnění globální reformy daní. V rámci plánu chce například zavést minimální sazbu daně z příjmu právnických osob, která by podle něj měla činit 21 procent.
Ekonomové odhadují, že na odvádění zisků do daňových rájů tratí státní pokladny po celém světě 427 miliard dolarů ročně (9,3 bilionů korun). |
Reforma má dopadnout na společnosti, pro které se hranice jednotlivých států staly, jednoduše řečeno, pouhými čárami na papíře. Platí to třeba o technologických gigantech jako je Facebook, Google nebo Apple. Politikům a státníkům vadí, že tyto podniky často sídlí a daní tam, kde je to pro ně nejvýhodnější, ačkoli zisky mají po celém světě. Plán Bidena to chce změnit. Navrhuje, aby firmy platily daně státním kasám na základě tržeb, které v dané zemi generují. Bez ohledu na to, kde sídlí.
Návrh Joea Bidena není ve své podstatě průlomový. O globálním řešení zdanění technologických gigantů se diskutuje už dlouho. Naposledy o problematice byla řeč tento týden na virtuálním setkání ministrů financí, které sdružuje skupina G20, tedy skupina dvaceti nejbohatších ekonomik světa.
Průlomové ovšem je, že s nápadem přišel právě Bílý dům. Dosud Washington prosazoval nižší daně a minimální zásahy států do podnikání. Snahám omezit možnosti technologických firem se bránil mimo jiné proto, že spousta těchto společností pochází právě z USA, konkrétně z kalifornského údolí Silicon Valley.
Kvůli zdanění technologických gigantů se dokonce Bílý dům (když v něm ještě seděl Donald Trump) nepohodl s Francií. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire nynější změnu postoje USA vítá. „Globální dohoda o mezinárodním zdanění je nyní na dosah,“ uvedl Le Maire. „Musíme se této historické příležitosti chopit.“
Kvůli neshodě mezi mocnostmi Francie v minulém roce uvalila digitální daň na technologické giganty. Tuto daň by Francie zrušila, pokud by došlo k širšímu konsenzu ohledně reformy na globální úrovni, naznačil Le Maire.
Mám výhrady k tomu, jaké by to mělo dopady na konkurenceschopnost menších a středních ekonomik, které mají nižší sazby zdanění právnických osob a používají to jako součást svého celkového konkurenčního modelu.
Paschal Donohoeirský ministr financí
Těžké hledání shody
Příznivci reformy chtějí dosáhnout shody v létě tohoto roku, konkrétně na červencovém fóru OECD. Nutno dodat, že americký plán má za cíl ovlivnit jen zhruba 100 světově největších a nejziskovějších společností.
Otázkou zůstává, jaká bude ochota mocností, například právě zmíněné Francie, přistupovat na kompromisy. Bruno Le Maire totiž naznačil, že pouhá část reformy, například pouhé zavedení minimální celosvětové sazby, Francouzům stačit nebude.
Bidenův plán podporují i politici Velké Británie či Německa. „Konstruktivní přístup nové americké administrativy je rozhodující. Díky němu bude mnohem snazší dosáhnout dohody o zdanění digitální ekonomiky. Německá vláda věří, že dohody lze dosáhnout do poloviny roku 2021,“ vyjádřilo se například německé ministerstvo financí.
Argumenty kritiků plánu
Příznivce Bidenova plánu čeká vyjednávání zejména se státy, které mají nízké daně. Například Irsko má 12,5 procentní daň z příjmu právnických osob.
Biden hodlá zvýšit korporátní daň. O tom nemůže být řeč, říkají republikáni |
„K zaměření se na globální minimální daňovou sazbu mám výhrady. Například k tomu, jaké by to mělo dopady na konkurenceschopnost menších a středních ekonomik, které mají nižší sazby zdanění právnických osob a používají to jako součást svého celkového konkurenčního modelu,“ argumentuje irský ministr financí Paschal Donohoe, kterého cituje Guardian.
Irská ekonomika v posledních letech vzkvétala právě kvůli miliardovým investicím stran zahraničních nadnárodních společností. Podle agentury Reuters je nepravděpodobné, že by se Dublin, který více než deset let odolával pokusům EU o sjednocení daňových pravidel, nyní vzdal bez boje.
Další kritici upozorňují na to, že Bílý dům tímto utáhne kohoutky „vlastním“ americkým firmám. „Návrh by nebyl pouze diskriminační, protože by k vyšším daním zavazoval jen určité firmy, ale byl by navíc pravděpodobně proti zájmům USA, protože velká část zvýšené daně by byla uvalena na americké technologické společnosti podnikající v jiných zemích,“ říká prezident Nadace pro informační technologie a inovace Robert Atkinson. Pokud dojde k zavedení celosvětové minimální sazby daně, měla by se podle něj týkat všech společností, nejen těch největších a nejziskovějších.
Americký prezident Joe Biden chystá velké změny, co se týče danění společností, i na půdě Spojených států:
