Tuzemské společnosti umějí stavět a dodávat jednotlivé komponenty – turbíny, reaktory, čerpadla a podobně. Samotnou jadernou elektrárnu ale postavit nedokážou. Nemají totiž vlastní design a Česko se tak musí spoléhat na tendr, v němž jsou tři zahraniční uchazeči: kanadskoamerická společnost Westinghouse, jihokorejská KHNP a francouzská EDF.
Na celé stavbě se ale tuzemské firmy mohou podílet 65 až 70 procenty. A pokud k tomu dojde, vydělá na tom i stát, slibují dotčené podniky. Analýza Národohospodářské fakulty VŠE odhaduje, že při stavbě jednoho bloku za 200 miliard korun může dopad na HDP činit 65 až 234 miliard korun. Příjmy veřejných rozpočtů by v době výstavby navíc vzrostly o 27 až 96 miliard korun.
Podle náměstka ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Ehlera jde ještě o relativně střízlivé odhady. „Studie používá poměrně konzervativní investiční multiplikátor,“ komentoval to Ehler na úterní tiskové konferenci, která se tématu zapojení českých firem do tendru věnovala.
Jaderná budoucnost
„V případě, že by se rozhodlo o dostavbě čtyř jaderných bloků, navýší se HDP až o 936 miliard korun a příjmy veřejných rozpočtů vzrostou až o 384 miliard za dobu výstavby. České firmy také vytvoří více než deset tisíc nových pracovních míst,“ řekl Milan Šimonovský, předseda výboru Aliance české energetiky (CPIA). O tom, že by se v Česku mohly stavět až čtyři nové jaderné bloky, mluvil před pár měsíci ministr financí Zbyněk Stanjura (za ODS).
Stavbu Dukovan mohou ze dvou třetin zastat české firmy, říká energetik |
Jaderná energie má být podle představ současné vlády základním pilířem zdejší energetiky. Provoz stávajících bloků se má co nejvíce prodloužit, pátý blok v Dukovanech má stát už v roce 2036 a ve čtyřicátých letech se mají připravit další nové jaderné zdroje jak v Dukovanech, tak v Temelíně. V neposlední řadě je na pořadu dne taky příprava koncepce využití malých modulárních reaktorů.
Otázkou je, jestli se zmíněných 65 procent účasti českého byznysu podaří naplnit. Firmy na to mají know-how i kapacity, ale nejsou si jisté, jak moc s nimi budou spolupracovat zmínění tři uchazeči, respektive jeden výherce celého tendru.
„Chtěli bychom, aby se s námi uchazeči bavili nejen kvůli tomu, aby si zajistili dobrý marketing, ale taky ve smyslu zajištění dobré přípravy projektu vedoucí ke zdárné realizaci,“ uvedl Lukáš Zedník ze společnosti Metrostav DIZ.
Zatím jen memoranda o porozumění
Od větších závazků s českými firmami odrazuje uchazeče mimo jiné i to, že se v Česku zatím reálně plánuje jen jeden blok, a tudíž potenciál budoucí spolupráce je menší než třeba s podniky v sousedním Polsku.
„Může se stát, že si to vítěz tendru ulehčí a bude se snažit zapojit dodavatele, které musel předtím složitě auditovat v Polsku,“ vysvětil Luboš Michlík, generální ředitel společnosti Sigma Group. Polská vláda podle něj od realizační firmy Westinghouse požaduje zapojení tamního průmyslu, zatímco v Česku to v zadávací dokumentaci napsáno není.
ČEZ vytipoval lokality pro malé modulární reaktory. První vznikne v Temelíně |
„Chtěli bychom, aby stát reálně trval na zapojení českého průmyslu. Obáváme se, že vítězný dodavatel přijde, řekne, že už se domluvil s polskými firmami a nebude to dělat teď znova v Česku, zvlášť když se tady má zatím stavět jen jeden blok,“ uvedl Zedník.
„Po roce a půl vyjednávání jsme skutečně očekávali, že budeme trochu v jiné situaci, než že budeme mít podepsaná pouhá memoranda porozumění. To je samozřejmě nutný základ, na druhé straně jsou to poměrně vágní dokumenty. Očekávali jsme, že jednotlivé firmy již budou s dodavateli jednat o konkrétních rozsazích a nabídkách, že se budou řešit konkrétní parametry vzájemné spolupráce a v případě, že dojde ke shodě, že se budou uzavírat konkrétní smlouvy o smlouvách budoucích. To se v drtivé většině neděje,“ shrnul to ředitel aliance CPIA Josef Perlík.
