Americkým úřadům se ani po letech nepodařilo provoz íránských aerolinek výrazněji omezit. Na sankční seznam přitom zařadil Washington společnost Mahan Air už v roce 2011, a to kvůli podezření z přepravy zbraní a příslušníků revolučních gard, píše The Wall Street Journal.
Íránská společnost přesto provozuje zhruba tři desítky boeingů a airbusů, přičemž část flotily tvoří stroje staré více než třicet let. Americké ministerstvo financí proto nyní zasáhlo proti několika zahraničním firmám, které podle něj Mahan Air pomáhaly obcházet sankce.
Odřízneme Írán od světa. Kdo se nepřipojí k sankcím USA, zakusí totéž, varuje ministr |
Přes prostředníky ve Spojených arabských emirátech a Ománu se íránským aerolinkám letos podařilo získat nejméně tři použité Boeingy 777 a také další techniku či náhradní díly.
Z Teheránu přibývají nové spoje
Navzdory rostoucímu tlaku USA aerolinky dál přidávají nové destinace. Na konci srpna zahájily lety do Ho Či Minova Města, následně přidaly Hanoj a už v červenci otevřely týdenní spojení s thajským Phuketem. Pravidelně nyní létají zhruba do dvaceti destinací.
Nezbytným trhem pro Mahan Air zůstává především Asie. Z Teheránu létají aerolinky pětkrát týdně do Moskvy a každý den také do Istanbulu, Maskatu či čínského Kantonu. Do Evropské unie naopak létat nemohou. Ta dopravce v roce 2024 zařadila na sankční seznam kvůli jeho údajné roli při dodávkách íránských dronů Rusku.
Vyhlášení ekonomické války Íránu? Sankce ani nátlak nejsou řešením, vzkazuje Čína |
Podle Behnama Ben Taleblua z amerického think-tanku Foundation for Defense of Democracies samotné sankce provoz společnosti nezastaví. „Kvůli tomu, že Mahan dál slouží k přepravě zbraní, bude režim hledat způsoby, jak aerolinky udržet v provozu,“ uvedl pro The Wall Street Journal.
Civilní aerolinky s vojenským přesahem
Mahan Air vznikly v roce 1991 z iniciativy íránského politika Hosseina Marašiho. Původně měly zlepšit letecké spojení provincie Kermán, postupně se ale vypracovaly mezi největší dopravce v zemi.
Podle amerických úřadů se po roce 2005 začal dopravce stále více napojovat na íránské revoluční gardy a jejich zahraniční jednotku Quds. Washington tvrdí, že během války v Sýrii přepravovaly její příslušníky, zbraně i další materiál. Později se objevila také podezření z podpory Hizballáhu a přepravu vojenského materiálu do Venezuely.
Na sankce zapomeňte, vzkázala Americe Čína. Dováží nejvíc íránské ropy |
Že dopravce státním požadavkům jen obtížně odolává, připustil už jeho zakladatel Hossein Maraši. „Pokud armáda nebo gardy požádají íránské společnosti, měly by jim pomoci. Když zaplatí, přepravíme to. Musíme poslechnout. Je to vlastenecká povinnost,“ řekl už v roce 2022 pro The Wall Street Journal.
