K podobné akci v novodobé historii České republiky zatím v žádné firmě nedošlo.
Důvodem čtyřiadvacetihodinového přerušení práce je spor v kolektivním vyjednávání o výši mezd.
"Chceme jít do stávky natvrdo, tak, aby to vedení zabolelo. Nechceme, aby nový vlastník ve firmě zaváděl metody z 19. století," řekl šéf odborů na kunčické válcovně Vladimír Macura, který je členem stávkového výboru.
Odbory zahájily podpisovou akci, v níž žádají zaměstnance o podporu stávky. Bude-li s celodenním přerušením práce souhlasit víc než 50 procent zaměstnanců, odbory ji mohou vyhlásit.
Předáci nepochybují o tom, že zaměstnanci pořádání stávky schválí. Odbory jednají s vedením firmy o růstu mezd na letošní rok bezvýsledně již osm měsíců.
Po vyhlášení sporu v kolektivním vyjednávání se pokusil stanoviska obou stran sblížit zaměstnavatel, jeho kompromisní návrh ale neuspěl, takže spor pokračuje.
Odbory v Nové huti žádají růst průměrné mzdy o pět až 12,5 procent proti průměrnému výdělku loňskému roku, vedení připouští nanejvýš 3,4 procentní růst.
Průměrná mzda ve firmě loni po vyplacení mimořádných odměn za překročení plánu stoupla na 22,5 tisíce korun, což je nejvíc v celém sektoru českého hutnictví. Druhá nejlépe platící firma v oboru, Třinecké železárny, má mzdy v průměru o 1800 korun nižší.
Vedení požadavek odborů odmítá s tím, že by jeho splnění mohlo ohrozit dlouhodobou konkurenceschopnost firmy.
"Pracujeme ve stejném tržním prostředí a se stejnými zdroji jako ostatní hutní firmy, nejvyšší platy od začátku tohoto roku platíme dokonce při pracovní době, zkrácené ve směnných provozech o hodinu týdně," řekl personální ředitel Jiří Gwózdz.
Nová huť loni vydělala pět miliard korun a také letos hospodaří velmi dobře.
"Boom na trhu je úžasný, nevíme ale, jak dlouho vydrží," řekl Gwózdz. Mluvčí firmy Ivo Čelechovský ale podotýká, že huť musí do deseti let splatit 19 miliard starých dluhů a investovat sedm miliard korun do modernizace technologií - i to je jeden z důvodů, proč vedení nechce na odbory požadovaný mzdový růst přistoupit.
