Bankgesellschaft Berlin se k tomuto kroku rozhodla pod tlakem obrovských finančních problémů. Především v důsledku neúspěšných operací na trhu s nemovitostmi dosáhla její ztráta za rok 2000 v přepočtu 56 miliard korun.
Už loni v červnu sdělila berlínská státní prokuratura, že výkonný ředitel banky Wolfgang Rupf je vyšetřován v souvislosti se snahou zamaskovat obrovské finanční ztráty banky prodejem realitní divize IBAG. V souvislosti s tímto sdělením oznámila dozorčí rada finančního ústavu, že se začala zabývat otázkami zásadní restrukturalizace banky. Ta bude zřejmě zahrnovat i prodej akciových podílů v zahraničních bankách.
Jako možní zájemci o Živnostenskou banku se nejčastěji zmiňují italské finanční domy IntesaBci a UniCredito, zájem o možné akvizice na českém trhu nevyloučila ani GE Capital Bank. Mluví se také o zájmu německé Bayerische Landesbank, která na českém trhu působí prostřednictvím Interbanky, a Westdeutsche Landesbank.
Živnostenská banka byla jako vůbec první banka ve střední a východní Evropě v roce 1992 privatizována a jejím největším akcionářem (se čtyřiceti procenty akcií) se stala německá BHF-Bank. V roce 1998 potom prodala svůj podíl právě berlínské Bankgesellschaft Berlin a ta jej dále zvýšila na stávajících 85,16 procenta.
Možná právě proto, že nepatřila Živnobanka k nejdravějším bankám na českém trhu, se jí dařilo po celou dobu své novodobé existence s výjimkou roku 1999 dosahovat každý rok několika set milionových zisků. Za rok 2001 vykázala Živnostenská banka čistý zisk ve výši přibližně 156 milionů korun.
Živnobanka má 800 zaměstnanců a síť osmi poboček a 19 menších expozitur, reprezentační kancelář má rovněž v Bratislavě. V loňském roce vykázala banka podle předběžných výsledků zisk 156 miliónů korun.
