Stavebnictví je v Pobaltí mrtvý obor. "Byznys s instalací bezpečnostních zařízení do budov nám kvůli tomu klesl na třetinu a konkurence je tvrdá," stýská si Indrek Sepp, šéf bezpečnostní firmy Pristis, největší firmy s čistě estonským kapitálem vůbec.
Naštěstí Pristis loni koupil společnost Skorpion, která se zabývá ostrahou, provozuje monitorovací centrum a vysílá ke klientům motorizované hlídky. Tím se mu podařilo rozložit riziko do dalšího oboru.
Obsluhuje skoro 10 tisíc zákazníků a je s 15 procenty dvojka na trhu – po nadnárodním obru G4S a před švédským Securitas.
Prodavači pod kontrolou
Nejprodávanějším bezpečnostním produktem Pristisu je C Carsus, který hlídá prodavače, aby nekradli z pokladny. Majitel obchodu může přes internet sledovat objem peněz v pokladně a zároveň, co pokladní dělá.
Jen polovina krádeží v obchodech jde totiž na vrub zlodějům zvenčí, stejně kradou i vlastní zaměstnanci. Z toho k polovině ztrát dojde na kase. Podle Seppa má devadesát procent obchodníků v zemi C Carsus nainstalovaný. "Co nás drží při životě a co se snažíme rozšířit, je monitoring a údržba veškerých technických systémů v administrativních budovách," vysvětluje Sepp.
Kromě instalovaných bezpečnostních zařízení sleduje Pristis také případný únik vody, hlásiče požáru či činnost ventilačních a elektrických systémů. "Nemusíme posílat několik pracovníků na údržbu každého systému, navíc pro klienta je snadnější jednat s jednou společností," ozřejmuje Sepp. Díky tomu je schopen nabídnout balík služeb až o 20 procent levněji než konkurence.
Sepp věří euru
Tyto služby chce postupně rozšířit i do Lotyšska a Litvy, kde už dnes působí. Zároveň doufá, že v příštích pěti letech se vrátí do pobaltských států investice a stavební trh se obnoví. Pomoci by k tomu mělo euro, k jehož zavedení dostali Estonci minulý týden svolení od evropských ministrů financí. "S eurem přijdou i investice," věří Sepp.
Estonsko je se svým miniaturním státním zadlužením sedmi procent HDP rekordmanem v EU. Jak se mu to daří? "Vláda si v dobrých časech nebrala úvěry tolik jako jiné země, snažili se o to kvůli vstupu do eurozóny," objasňuje šéf Pristisu.
Šetřivou politiku umožňuje prý i mentalita Estonců, která má blíž k Finům než k Rusům. V krizi Pristis snížil mzdy o 20 procent a všichni se poslušně přizpůsobili. Ekonomika v zemi se ale postupně vzpamatovává z krize. "Pozorujeme, že za minimální mzdu už černé šerify nenajdeme," konstatuje Sepp.
Pristis = mečoun
Název firmy vybíral ještě coby student medicíny, když zabořil ukazovák do učebnice biologie a přečetl Pristis – mečoun. Začínal instalací alarmů do aut v době, kdy to ještě automobilky ve svých továrnách nedělaly. To se ale po pár letech změnilo, ale v té době už mladá firmaměla rozjetou instalaci zabezpečení do domů, dohledových videosystémů či vstupních kontrolních systémů.
Dnes pro ni dělá 700 lidí. Majitel podniku počítá s tím, že ho dříve nebo později osloví některý z nadnárodních konkurentů s nabídkou na odkup. Momentálně ale vidí možnosti zvyšovat podíly na trhu se svou novou strategií. Připravuje se také na akvizice, ty ale zatím nechce prozrazovat.
Sepp osobně investuje i do úplně jiného odvětví. Aktuálně staví továrnu na recyklaci starých autobaterií v Rusku v oblasti Petrohradu. "Taková továrna tam chybí, nejbližší je v Moskvě. A transportovat těžké baterie tam je drahé," vysvětluje. Estoncovým koníčkem je automobilové závodění v kategorii GT3. Soutěží s automobilem Dodge Viper a v letech 2007 a 2008 se stal šampionem na finském okruhu.
Indrek Sepp (38)Šéf dozorčí rady a majitel AS Pristis založil tuto estonskou bezpečnostní firmu po vystudování medicíny v roce 1992. Začínal prodejem autoalarmů, pak přešel na zabezpečení budov. Loni koupil domácí trojku v ostraze. Pristis měl obrat 30 milionů dolarů (630 milionů korun) a zisk zhruba 10 procent. Sepp vlastní 93 procent firmy, zbytek mají jeho manažeři. Kromě hlídání staví v Rusku továrnu na recyklaci autobaterií. Je amatérský automobilový závodník. |
