Větrné turbíny budou podle mluvčího EPH Daniela Častvaje ročně dodávat přibližně 800 tisíc megawatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 230 tisíc domácností. Celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku přitom podle údajů Energetického regulačního úřadu na konci loňského roku činil asi 340 MW.
Křetínský na pandemii vydělal, hodnota podílů stoupla o 15 miliard |
Smlouvu o dodávkách turbín podle Častvaje EPH s GE Renewable Energy podepsala prostřednictvím své dceřiné firmy EP New Energies (EPNE). Každá z elektráren bude mít instalovaný výkon šest megawattů. Mluvčí uvedl, že tento krok je důležitou součástí strategie skupiny EPH, která spočívá ve využití potenciálu bývalých povrchových dolů na vybudování větrných a solárních farem v těchto oblastech. Větrné elektrárny osazené dodanými turbínami podle něj budou rozmístěny ve větrných farmách, které v Německu připravuje EPNE.
Častvaj uvedl, že nejdále v realizaci je projekt Forst-Briesnig II v Lužici, který vlastní firma LEAG, ve které EPH drží poloviční podíl. Zdroj by po dokončení měl disponovat instalovaným výkonem přibližně 100 MW. Povolovací stavební řízení podle mluvčího bude zahájeno letos, vlastní výstavba větrné farmy v roce 2023. Další elektrárny budou podle Častvaje následovat.
Nejmodernější turbíny na trhu
„Na německém trhu patříme mezi první, kteří se rozhodli nasadit větrné turbíny o výkonu šest MW. Ty patří mezi nejmodernější na trhu. Tato dohoda s GE nás svým rozsahem a velikostí řadí do pomyslné první ligy developerů větrných projektů v Německu,“ řekl dnes výkonný ředitel EPNE Dominique Guillou. Turbíny GE 6.0-164, které budou dodány, jsou podle EPH nejnovější generací zavedené platformy Cypress - kdy střed rotoru je ve výšce až 167 metrů nad zemí a průměr lopatek činí 164 metrů.
Uzavřené smlouvy pokrývají podle holdingu dodávku, instalaci a údržbu turbín. Vzhledem k tomu, že se projekty nacházejí v bývalých povrchových těžebních oblastech, je třeba počítat se specifickými požadavky na výstavbu, upozornila firma.
Čína se stala jedničkou ve větrné energii. Do roku 2060 chce nulové emise |
EPH byl založen v roce 2009. Společnosti, které jsou součástí skupiny EPH, zaměstnávají kolem 25 tisíc lidí. Holding zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě, pokrývá celý energetický řetězec od těžby hnědého uhlí přes výrobu elektřiny a tepla až po distribuci elektřiny a tepla. EPH provozuje přímo či prostřednictvím dceřiných společností zdroje na výrobu obnovitelné energie s instalovaným výkonem přibližně 1500 MW a téměř 1000 MW kapacit pro skladování energie.
Do akcionářské struktury EPH se loni v prosinci vrátil slovenský finančník a jeden ze zakladatelů skupiny J&T Patrik Tkáč. Aktuálně vlastní 44 procent minus jednu akcii holdingu. Majoritní podíl nadále patří Křetínskému a skupině manažerů, kteří v EPH drží 56 procent a jednu akcii. Křetínskému, který vykonává manažerskou kontrolu nad holdingem, nepřímo patří 50 procent akcií firmy a jedna akcie. Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu Forbes jedním z nejbohatších Čechů s majetkem v hodnotě 78 miliard korun.
V Česku větrná energetika dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Komora obnovitelných zdrojů energie už dříve upozornila, že například loni nebyla v ČR spuštěna ani jedna větrná elektrárna.
