Zaměstnanec společnosti Brit právě vyprazdňuje kontejner s mletým masem, které...

Zaměstnanec společnosti Brit právě vyprazdňuje kontejner s mletým masem, které následně míří do přístroje na plnění konzerv. | foto: Brit

Zbytky už nestačí. Konzervy pro domácí mazlíčky jsou i z exotických surovin

  • 45
Losos, tuňák, pštros i sob. Z tovární linky společnosti Vafo sjíždějí salámy a kapsičky pro psy a kočky. Firma dodává na český trh i do zahraničí. Domácí mazlíčci mají přitom velice pestrý výběr.

V mrazáku nové továrny v Chotovinách na Táborsku jsou na sobě a vedle sebe navršené obří kusy mraženého lososa, vnitřnosti od ledvinek po srdíčka a nechybí ani tuňák či pštrosí a velbloudí maso.

Nejde o zásobárnu surovin do žádné restaurace, ale o provoz, kde z linky sjíždějí salámy, konzervy a kapsičky pro psy a kočky. Novou výrobu takzvaného mokrého krmiva zde nedávno otevřela společnost Vafo, největší český výrobce prémiových krmiv, především pod svou značkou Brit.

„Máme tu i soba, po tom je velká poptávka, na trhu jsou i klokaní kapsičky. Exotické proteiny jsou v našem segmentu oblíbená surovina. Naše nákupní oddělení má práci tyto suroviny sehnat,“ vypráví Milan Bartoš, manažer nákupu a obchodu. Podle zkušeností exportéra do 66 zemí na světě je tento trend nejsilnější v Německu, ale přichází i do Česka.

Exotika se týká především psů, u koček jede také, ale méně. „Trochu už polevil tlak na ryby, pravdou totiž je, že většina koček nemá ryby ráda. Pohádky jako Tom a Jerry a podobně nás zviklaly, že kočka si ráda dá velkého tuňáka, ale pro většinu koček je lepší kuře, kachna nebo krůta než ryba,“ popisuje představy lidí a realitu spolumajitel Vafa Pavel Bouška. Ze tří výrobních linek v Chotovinách sjede ročně zhruba deset tisíc tun krmiv. A protože se soustředí hlavně na prémiový segment s vysokým obsahem masa, zhruba stejně ho také musí nakoupit.

„Kromě toho zpracováváme čerstvé maso i do výroby suchého krmiva. Tím bychom vykoupili zhruba celou produkci Česka, což samozřejmě nejde, takže i dovážíme, hlavně z Rakouska,“ popisuje Bouška. A připomíná tak důvod, proč svou další výrobu umístili do jižních Čech. Do Rakouska je to blízko a celý tento region a jeho okolí je takzvaně „masařský“.

„Dostupnost surovin a odborníků na maso je tu vysoká. Máme třeba výhodu, že je tu učiliště na řezníky, protože člověk, co u nás pracuje na přípravě receptur, je řezník, udělá nejlepší tlačenku a jitrnici. A tento typ člověka potřebujeme,“ popisuje Bouška.

Sehnat například tolik oblíbených vnitřností, kolik potřebují na výrobu, je sice podle lidí z továrny těžké, ale na některých trzích je to pro spoustu lidí odpad. Výrobcům, jako jsou oni, napomáhá i nynější životní styl, kdy si málokdo kupuje celé maso, kýtu a podobně, maximálně ještě kuře. „Když někdo vykrojí z kuřete prsní řízky, zbude více na nás,“ popisuje Bouška s tím, že sice nepoužijí nutně tu stejnou část, ale stejné zvíře, vyšetřené, zdravé.

Němci rádi exotiku

Suroviny pro exotiku vyžadovanou hlavně v sousedním Německu, kde loni Vafo koupilo distributora a kam dodává i pod německým brandem, ale musí nakupovat z větší dálky: jehněčí z Austrálie, lososy z Norska, Skotska a podobně.

„Podle všech dostupných čísel o spotřebě jsme největší dovozce lososů v Česku,“ míní Bouška s tím, že dovezou zhruba čtyřikrát až pětkrát více lososů, než se jich v tuzemsku za rok sní.

Obří kvádry zmrzlého lososa se teď vrší v mrazácích, připravené na smíchání s dalšími ingrediencemi. O dveře vedle je chladicí místnost, se snesitelnější teplotou mírně nad nulou, kde jsou velké vany s nakrájeným masem na kostičky. Ty se pak přidávají k namletému masu, protože psovi je to sice jedno, ale podle Bartoše chce spousta zákazníků vidět po otevření konzervy krásnou svalovinu.

Hned vedle masných kójí má v továrně své místo třetí přípravna s „přílohami“ pro psy a kočky. Vedle klasiky jako brambory či rýže jsou zde i nádoby s brusinkami, borůvkami či dýněmi.

Z těchto přípraven putují suroviny na vážící pás, ovládaný počítačem. „Poté, co se vybere receptura, co se ten den vyrábí, tak počítač říká, z jaké navažovací stanice mají kolegové vzít jakou surovinu a v jakém množství,“ popisuje Bartoš. Vše se pak zváží, smíchá a rozmixuje. Pak už následuje podle druhu výrobku plnění do konzerv, kapsiček nebo salámů, a jejich sterilizace. „Plnička umí padesát pět salámů za minutu. Když se plní ty menší, dvousetgramové, tak to střílí jak kalašnikov,“ popisuje Bouška.

Podle Bartoše je v tomto jejich továrna výjimečná, že umí tři druhy výrobků. Obvyklý model podle něj je, že výrobce jede jeden druh, několik receptů a vyrábí pro různé značky.

Hitem jsou nestandardní balení

Vafo nyní začíná dělat i pro český trh neobvyklá balení. Třeba kapsičky pro kočky a psy vyrábí od padesáti gramů, což odpovídá zhruba jedné porci pro kočku, až po půlkilovky. „To je pro spoustu lidí překvapivé, ale kapsičky pro psy a kočky jsou jedna z nejrychleji rostoucích kategorií pet foodu a ve Skandinávii a Německu patří k bestsellerům,“ vysvětluje šéf obchodu.

Právě ve Skandinávii mají silnou pozici a musí proto vyhovět například místní poptávce po lépe recyklovatelných obalech než jsou konzervy, tedy kapsičkách či salámech. Naopak Češi jsou spíše „konzervoví“. Stejně jako ostatní, tak i Vafo cítí poptávku po výrobcích, jejichž receptury připomínají ty lidské. „V petshopu v Německu naleznete běžně konzervu, která je založena na jehněčím mase s celozrnnou těstovinou a provensálským kořením. Nebo s římským kmínem,“ popisuje Bartoš.

I v jejich laboratoři proto musí nad podobnými recepty koumat a zároveň zvažovat, co ano a co ne. Neohlíží se jen na lidské pohnutky, ale testují i přímo na psech či kočkách.

„Máme databázi asi tří set chovatelů psů a asi dvou set chovatelů koček, a víme, že jsou ochotni tu práci odvést. Někdy po nich chceme sebrat exkrementy, zarchivovat je pro nás, musí sepsat zprávu o spokojenosti, průběhu, zaručit, že pes nesežere, na co přijde,“ popisuje Bouška.

Nové recepty testují většinou tak, že je psovi, či kočce, nabídnut nějaký standardní či starý výrobek a do druhé misky nový. „Díváme se, co si zvolí jako první, co první dojí, jak rychle to dojí,“ popisuje Bouška. „A když to chceme udělat vědecky, nejvíce se dozvíme, když vezmeme exkrement. Když v nějakým průměru zanalyzuji, co vešlo dovnitř a ven, tak mám přehled o zdravotní prospěšnosti,“ uzavírá Bouška a žertuje, že když v Praze do něčeho šlápne, ví, jestli to bylo jejich krmivo či ne.

Jak se vyrábějí psí granule (archivní video):