Zbrojařům se teď asi daří, ale co loni? Jaké jste měli finanční výsledky?
Skupina CSG byla v roce 2021 výrazně ziskovější než v roce 2020. Čistý zisk vzrostl o 44 procent na 1,3 miliardy korun. Ukazatel EBITDA se meziročně navýšil o téměř 21 procent na více než 2,7 miliardy korun. Tržby CSG dosáhly 14,5 miliardy korun, což je meziroční pokles o 585 milionů. Co se týče nekonsolidovaných tržeb, do kterých lze počítat i kopřivnickou Tatru, kde nejsme jediným akcionářem, tam jsme na 22,6 miliardy korun. Máme v holdingu už šest miliardových společností, jejichž tržby překonaly tuto symbolickou hranici.
Čím byl způsoben pokles tržeb?
Hlavní důvody byly dva: Odprodali jsme skupinu autosalonů značek Hyundai a Mazda, které generovaly značné obraty. Druhým důvodem bylo utlumení výcviku vrtulníkových pilotů i pozemního personálu ve společnosti Slovak Training Academy. Cvičili jsme zde totiž převážně personál afghánských vzdušných sil a tento projekt padl, když se nečekaně rychle zhroutila vláda v Kábulu a k moci se dostal Tálibán. Nyní hledáme pro tuto společnost novou náplň, vyjednáváme s několika potenciálními zákazníky, ale to nějakou dobu trvá.
Zmínil jste odprodej autosalonů. Proč jste se jich zbavovali?
Nebyl to náš klíčový byznys. Byla to příležitost, tudíž nákup, restrukturalizace a prodej. Náš stěžejní byznys je rozdělen do čtyř zásadních divizí, to je defense, aerospace, železnice a automotiv v podobě Tatry a doplňkových služeb.
Investovala skupina do získání nějakých nových společností?
Rok 2021 byl z hlediska investic klidnější, ale přesto jsme realizovali dva významné investiční projekty. Prvním bylo odkoupení 49procentního podílu ve společnosti DAKO-CZ od Tatravagonky Poprad, díky kterému jsme se stali stoprocentním vlastníkem tohoto významného výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla. Druhým bylo dokoupení podílu v reprodukční klinice Prague Fertility Center. To byla výhodná investice, která se naskytla mimo strojírenské obory, kde převážně naše skupina působí. Zmíním ještě jednu divestici – odprodali jsme logistickou společnost Skyport, která působí na ruzyňském letišti, konsorciu zahraničních investorů. Do budoucna se chceme zaměřit na transakce, které směřují do výše zmíněných divizí.
Lavírujete kolem něčeho?
CSG vždycky kolem něčeho lavíruje. Asi můžu prozradit, že vyjednáváme o jedné společnosti, která se zabývá železem. Doplnila by náš dodavatelský řetězec v obranném průmyslu. Jednáme o akvizicích v oblasti aerospace, kde vidíme příležitost u společností, které v poslední době strmě rostou a kolem nichž se bude rozvíjet servisní a další byznys. Uvažujeme i o rozšíření byznysu kolem servisu letadel. Díváme se na byznys kolem dronů, kde vidíme celosvětový nárůst a chceme být u toho.
Pojďme k letošnímu roku. Jaký vliv má na CSG konflikt na Ukrajině?
Stejně jako celý průmysl čelíme v důsledku doznívající covidové krize i aktuální krizi kvůli válce na Ukrajině inflaci, která se projevuje růstem cen dílů a materiálů, i výpadkům v dodavatelském řetězci. Není to ale situace, se kterou bychom se nedokázali vyrovnat. Na druhé straně válka na Ukrajině znamená obrovský impulz pro rozvoj obranného průmyslu v Česku i Evropě. Naše společnosti se aktivně podílejí na pomoci Ukrajině ve spolupráci s českou vládou i ukrajinským velvyslanectvím. Aniž bych šel do detailů, můžu říci, že jde o dodávky těžké pozemní techniky a také její servis. Díky našim kontaktům a know-how umíme ukrajinské armádě dodat techniku i munici.
Ruská agrese proti Ukrajině povzbudila i domácí poptávku, tedy Armády ČR. Dá se předpokládat, že řadu jejích potřeb budou plnit právě firmy CSG jako největší firmy obranného průmyslu.
Vláda deklarovala, že hodlá obranný rozpočet navýšit o 40 miliard korun. Jednáme s ministerstvem obrany o potřebách Armády ČR a jsme připraveni přednostně plnit požadavky našich vojáků. Zatím nemáme žádné objednávky, ale lze předpokládat, že se bude jednat o kolové obrněnce Pandur a TITUS a také o větší množství tatrovek s pancéřovanou kabinou. Zde se sluší dodat, že jsme byli zakázkově naplněni i před vypuknutím války projekty pro zahraniční zákazníky. Protože nemůžeme skokově zvyšovat kapacity, musíme s nimi jednat o pozdržení dodávek. Jsme strategický dodavatel v Česku, a tedy musíme naše ozbrojené síly a jejich potřeby vždy dát na první místo. Ono jde i o to, že takovou zbrojní zakázku trvá naplnit roky. Očekáváme, že navíc začne soupeření mezi zadavateli, tedy zákazníky. Česká vláda je pro nás váženým partnerem a my jí poskytneme naše kapacity.
To bude znamenat pravděpodobně velký nárůst zisků za tento rok.
O jak velké číslo může jít?
Máte pravdu, že meziročně skutečně dojde k významnému růstu hospodářských výsledků díky projektům pro naši divizi Defence, kam patří firmy vyrábějící pozemní techniku i munici. Nebudu teď spekulovat, o jak velký nárůst se bude jednat. Opět ale zopakuji, že i před válkou jsme byli zakázkově naplněni a nyní musíme důsledně plánovat naše kapacity. Také doufám, že se co nejrychleji dostaneme do stadia, kdy nebudeme na Ukrajinu vyvážet jen zbraně na pomoc ukrajinským vojákům, ale že zavládne mír a my se budeme moci zapojit do obnovy ukrajinského hospodářství a infrastruktury.
Ptám se na to ještě z jednoho důvodu. Obranný průmysl v Evropě si před vypuknutím války na Ukrajině stěžoval, že kvůli EU a její politice udržitelnosti nemá na růžích ustláno. Některé banky odmítaly zbrojařům půjčovat. To se předpokládám díky ruské agresi proti Ukrajině změnilo…
Určitě je zřejmé, že celá Evropa si uvědomila význam obrany a obranného průmyslu, ale problém vztahu mezi obranným průmyslem, EU a bankovním sektorem není vyřešen. Na jednu stranu Unie obranný průmysl chce a podporuje, má k tomu koneckonců Evropskou obranou agenturu. Na druhou stranu přijala dokument, kterému se přezdívá Zelená taxonomie a který říká, jaký průmysl má být v Evropě podporován. A obranný průmysl zatím v této kolonce není. Dokonce se pořád vede boj o to, aby nebyl označen v dalších fázích Evropskou unií za „nežádoucí“. A to by ve výsledku znamenalo, že privátní banky ho nebudou financovat.
David Chour (44)
|
Proč by měl EU obranný průmysl vadit?
Obranný průmysl nemá problém plnit cíle Taxonomie EU, které se týkají životního prostředí, tedy snižování uhlíkové stopy, ochrany vodních zdrojů či recyklaci. Například Tatra vyvíjí podvozek poháněný elektromotorem, který si bere energii z vodíkových článků. Ten se může uplatnit jak v civilním sektoru, tak v armádách. V dalších fázích chce ale EU zařadit do taxonomie i společenská kritéria. Někteří politikové či nevládní organizace usilují o to, aby byl obranný průmysl označen za společensky nepřínosný, ne-li přímo nežádoucí. A to je v případě odvětví, které je klíčové pro vnitřní i vnější bezpečnost EU, nesmysl.
Bavili jsme se zatím hlavně o obranném průmyslu, ale skupina CSG má polovinu tržeb v civilním sektoru. Plánujete rozvoj i v této oblasti?
Rozhodně budujeme diverzifikovanou skupinu, která má významný podíl v civilních odvětvích. Například naše společnost DAKO-CZ je významným evropským výrobcem brzdových systémů pro kolejovou, a tedy udržitelnou i ekologickou dopravu, ať už se jedná o tramvaje, metro či nákladní vagony. Vyrábíme radary pro civilní i vojenský letový provoz nebo letecký software. Obranný a civilní průmysl nejde úplně oddělit.
Máte nějakou představu, kde má CSG být za pět či deset let?
Určitě ano. Stále silněji se zaměřujeme na výzkum a vývoj. Profesor Přikryl, viceprezident pro vědu, výzkum a inovace v CSG Aerospace, říká, že v byznysu i ve válce vyhraje ten, kdo si získá a udrží technologickou převahu. Chceme přijít v segmentu aerospace i v segmentu pozemní techniky s produkty, které jsou inovativní a budou využívat průlomových technologií, jako je umělá inteligence, kvantové technologie a hypersonický pohon. V oboru aerospace už pro to máme speciální orgán, Radu pro inovace, a majitel rozhodl přidělit několik procent zisku právě na výzkum a vývoj. Tudy vede cesta k prosperitě nejen CSG, ale celého českého průmyslu. Chceme růst dynamicky a rychle. Věřím, že i díky akvizicím budeme do několika let schopni zdvojnásobit výkony.
Od příštího roku musí všechny významné firmy povinně vykazovat nejen finanční výsledky, ale i svou společenskou odpovědnost. Co do této kolonky může průmyslový holding, jako je CSG, dát?
Pominu-li energetické úspory, recyklaci či ochranu vodních zdrojů, tak se nepochybně budeme prezentovat inovativními projekty, jako je vodíková tatra. A máme co ukázat i v oblasti společenské odpovědnosti. Od letoška sponzorujeme mnohamilionovým darem výzkum leukemie v Ústavu hematologie a krevní transfuze jako vůbec první privátní dárce pro tuto instituci. Doufám, že nezůstaneme jediní a další firmy se k nám přidají.
