Cukr je nejzdravější sladidlo. Zlevnit nemůžeme, říká šéf cukrovaru

  6:11aktualizováno  6:11
Evropu zaplavuje levný cukr. Už teď je ho nadbytek a po ukončení kvót v sobotu bude komodity razantně přibývat. Dlouhodobý tlak na cenu může některé evropské cukrovary poslat do ztrát, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel největší tuzemské skupiny Tereos TTD Oldřich Reinbergr.

Ředitel cukrovarnické společnosti Tereos TTD v Dobrovicích Oldřich Reinbergr. | foto:  František Vlček, MAFRA

Dva tuzemské cukrovary Tereos TTD se sídlem v Dobrovici, spoluvlastněné francouzskou skupinou Tereos, zásobují cukrem nadnárodní výrobce koly i výrobce čokolád ve Švýcarsku. Na ukončení kvót se společnost připravila investicemi - pustila se i do výroby zelených paliv. Ta jsou už ziskovější než cukr.

Cukr patří k potravinám, které meziročně nejvíce zdražily. Meziročně zhruba o pětinu. Kopíruje to vývoj vašich cen?
Nekopíruje, je to obráceně. Ceny cukru výrobců prudce klesají. V tuto chvíli jsou na hodně nízké úrovni a rozhodně nejsou totožné s cenami obchodními, takže je to úplně obráceně. Cena komodity výrazně klesá.

Po padesáti letech končí kvóty na cukr

Cukr na pultech dva roky silně zdražuje. Přichází impuls ke zlevnění.

Cukr v obchodech ale podle Českého statistického úřadu zdražil z 16,7 Kč na 20,23 Kč. Čím to je?
To je spíše otázka pro ty, kdo prodávají cukr spotřebitelům.

Proč jsou produkční ceny tak nízké? Jde o reakci na chystané ukončení kvót?
Určitě. Systém tržního pořádku pomocí produkčních kvót zajišťoval určitou vyrovnanost nabídky a poptávky, takže nebyly takové cenové výkyvy. Důvodů poklesu cen cukru je však víc. Kromě očekávaného ukončení kvót v říjnu jsou to vynikající výnosy cukrové řepy ve středním pásmu Evropy a vysoké navýšení ploch v některých pěstitelských zemích.

Zlevní dál bílé zlato v souvislosti se zrušením kvót a zaplaví se trh laciným cukrem?
Produkční ceny už jsou na dně. Ceny nemohu zmínit kvůli antimonopolnímu úřadu, nicméně cukru se věnuji už desítky let a současná úroveň výrobních cen je na hodně nízké úrovni. Další snížení nečekám, byla by to pro cukrovarnický průmysl obrovská ztráta.

Vidíte nějaká rizika v uvolnění kvótové politiky?
Jistě. Nikdo dnes nedokáže říct, jak dlouho nízké ceny vydrží. V Evropě je obrovský přebytek cukru. Pokud se situace protáhne do příštího roku, rozhodně v tom vidím ohrožení cukrovarnického průmyslu nebo části cukrovarů v některých zemích Evropy.

Vás by to ohrozilo také?
Určitě nám klesne hospodářský výsledek, ale nemělo by nás to existenčně ohrozit. Na konec liberálního prostředí jsme se poslední tři roky systematicky připravovali.

Budete navyšovat výrobu?
Ano, meziročně navýšíme výrobu cukru zhruba o pětinu, a to díky navýšení ploch cukrové řepy z 35 na 38,5 tisíce hektarů. To nám umožní oslovit především více zákazníků v evropských deficitních zemích jako je Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, ale také v Německu nebo Rakousku.

Mohou cukrovary čelit rostoucímu tlaku na dovoz levného cukru především ze zemí Jižní Ameriky?
Evropa už se ochránila obrovským kolapsem cen, levnější cukr se už dovážet nebude. Pro země, které vyrábí třtinový cukr, už je to totiž neefektivní.

Fotogalerie

Jak se vaše dva cukrovary na ukončení kvót připravily?
Připravujeme se už dlouho. Máme určitou výhodu. Kvót si užíváme „jen“ 13 let, od roku 2004, pro staré země v EU platí téměř padesát let. Na rozdíl od nich tedy víme, co je to liberální trh. Po celou dobu jsme se snažili udržet nízké náklady. Ve zvyšování mezd jsme drželi krok s automobilkami, protože naše fabriky jsou blízko mladoboleslavské Škody Auto i blízko Kvasin. Nicméně snažili jsme se držet nízké náklady na řízení podniku i ve výrobě. Investovali jsme do výroby, energetiky, ale i obnovitelných zdrojů, protože když nepočítám cukr, řepa je především technická surovina. Začali jsme vyrábět obnovitelné zdroje jako je bioetanol a vyrábíme i zelený bioplyn z lihovarnických výpalků, který v našich kotlích spalujeme na elektřinu. Hodně jsme investovali do ekologie, protože se zpřísňují zákony v EU. Také jsme posílili obchod s Evropou, kde v letech 2006 až 2009 spousta cukrovarů ukončila výrobu. Snažili jsme se zaujmout trhy deficitních zemí na východě - ať už na Slovensku, Maďarsku nebo Rumunsku - ale i v zemích jako je Rakousko, Německo či Francie.

Daly vám kvóty dost času na to, abyste byli konkurenceschopní, nebo byste ještě uvítali nějaký čas na přípravu?
Nepotřebujeme víc času. O zrušení kvót jsme věděli už od roku 2014, navíc se to už jednou odložilo, původně měly padnout už v roce 2015. Připravili jsme se poctivě. Výrazně jsme zvýšili kapacitu cukrovarů, malinko snížili stav personálu a výrazně zvedli efektivitu, za dvacet let zhruba dvacetkrát. Pořád je ale co dělat a určitě budeme dál investovat.

Na začátku 90. let zde bylo 53 cukrovarů, zůstalo jich sedm. Mohou za jejich likvidaci i kvóty?
Může za to zejména vysoce konkurenční a liberalizované prostředí 90. let. Hodně cukrovarů to neustálo. Druhý úbytek nastal, když EU musela v letech 2006 až 2009 pod tlakem Světové obchodní organizace snížit výrobu a export. Eastern Sugar uzavřel v tuzemsku tři cukrovary. Hodně se říká, vstoupili jsme do Evropy, dostali kvótu a chcíply fabriky, ale tak to není. Někteří zemědělci také využili dotací za to, že ukončili pěstování cukrové řepy.

Sice platily kvóty, ale byl tu i takzvaný nadkvótový systém, který nad rámec kvót umožňoval cukrovarům export do třetích zemí. Jak jste toho využili?
Ono to tak úplně nebylo. Kolem roku 2009 si rozvojové země v čele s Brazílií, Austrálií a Thajskem stěžovaly na Evropu, že exportuje díky dotačnímu systému a kvótám hodně cukru. Následně přísnější pravidla Světové obchodní organizace vedla ke snížení výroby v Evropě ze 17 milionů tun na 13 milionů a také k omezení vývozu z Evropy na 1,3 milionu tun cukru. Tento kontingent byl rozdělován na základě takzvaných exportních licencí. Nastal úbytek fabrik Evropě. V těchto letech skončilo 40 procent cukrovarnického průmyslu a pěstování cukrové řepy. Když někdo vyrobil více cukru, než byla jeho kvóta, a nedostal na něj exportní licence, musel si snížit produkci v dalším roce. My jsme vyváželi dokonce víc, protože kvótu pro export některé malé cukrovary nepotřebovaly a přenechaly nám ji. Nemohli jsme ale exportovat tolik, kolik bychom chtěli.

Jakým firmám cukr dodáváte?
Největšími odběrateli jsou nápojářské společnosti. Našimi klienty jsou nadnárodní firmy, jako je Coca-Cola, Pepsi Cola, Kofola apod., a to i v Německu nebo v Rakousku. Druhým segmentem je výroba cukrovinek, kde zásobujeme firmy jako Wrigley, Haribo, Nestlé apod. Dále dodáváme pekařům či vinařům. Hodně exportujeme mimo EU. Nejvíce do Švýcarska, ale také do třetích zemí, například do Afriky.

Spotřeba se snižuje, výrobci nápojů nahrazují cukry umělými sladidly a v některých zemích se mluví o zdanění sladkých nápojů. Je to znát na odbytu?
Nepociťujeme to. Trendy tady jsou, ale jen u určité skupiny lidí. O škodlivosti cukru se říkají některé věci, které rozhodně nejsou pravdivé. Cukr je chuťově nejvýraznější a nejlepší sladidlo. Ostatní sladidla, například glukóza či umělá sladidla, jako je aspartam, nejsou tak kvalitní. Myslím, že cukr je z ostatních sladidel nejzdravější, protože je vyrobený ze zemědělských komodit.

Je těžké dostat se do obchodních řetězců?
Není těžké se tam dostat, ale jednat s nimi o ceně ano. Potvrzuji situaci, kterou prezentuje například Potravinářská komora ČR. Jednat s řetězci je obrovsky těžká věc, ale bez nich se neobejdeme.

Kromě cukru se zabýváte lihovarnictvím. Vyrábíte potravinářský líh i líh do pohonných hmot. Vedle toho ještě pelety. Jak je tato výroba významná?
Nejdůležitější je pro nás cukr, tvoří zhruba 70 procent. Bezvodý líh, pitný líh a další sortiment, jako jsou pelety nebo cukrovarnické řízky, dodáváme zemědělcům. Nejrentabilnější byl v posledních letech cukr, v poslední době už to neplatí. Ziskovější je biolíh a bezvodý líh.

Jaký dopad má na výrobu lihu omezování podpory vysokoprocentních biopaliv?
Velký, protože se mění pravidla za pochodu. V roce 2006, kdy jsme stavěli lihovar, to bylo úplně jiné, obnovitelné zdroje měly zelenou. Nám se to nelíbí, protože jsme producenti biolihu z řepy a nainvestovali jsme do toho obrovské peníze. Evropa musí říct, zda chceme, nebo nechceme obnovitelné zdroje energie a zda chceme splnit úsporu emisí oxidu uhličitého. My jsme trochu schopni modifikovat výrobu ve prospěch pokročilých biopaliv, ale nelíbí se nám to a nesouhlasíme se zastropováním objemu biopaliv první generace, protože investice byly obrovské a znamenalo by to pro nás obří ztráty.

Souhlasíte s názorem, že plodiny na biopaliva první generace zbytečně zabírají zemědělskou půdu a zdražují potraviny?
Nesouhlasím s tím, kvůli zastropování už tomu tak není. Z obilí, kukuřice a dalších plodin nemůžete vyrobit více biopaliv. Zemědělskou půdu spíš zabírají logistická centra, sklady, stavby na zemědělských pozemcích nebo fotovoltaika. To je větší problém než pěstování kukuřice nebo řepy na polích. Navíc jsou stále vidět pole, která leží ladem.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Boeingy 737 MAX nesmějí v Evropě létat, rozhodla bezpečnostní agentura

U SmartWings je zavazadlo do 15 kilogramů zdarma, nadváha vyjde ale na třicet...

Evropská agentura pro bezpečnost letectví pozastavila provoz všech Boeingů 737 MAX v Evropě. Rozhodla tak kvůli havárii...

Odstavte všechna letadla 737 MAX po celém světě, doporučila firma Boeing

Boeing 737 MAX 8

Společnost Boeing doporučila celosvětově odstavit z provozu všechna letadla Boeing 737 MAX. Firma to uvedla v tiskovém...

Tvrdý zákaz. Dva české boeingy nesměly do Evropy, piloti otočili směr

Letadlo typu Boeing 737 společnosti Smartwings

Úřední zákaz letů do Evropy zastihl ve vzduchu na cestě do Prahy dva boeingy společnosti Smartwings se stovkami lidí na...

Z práce o půlhodiny dřív. Budeme pracovat méně, shodují se politici

Bankéři Goldman Sachs už kravatu do práce už striktně nosit nemusí.

Dobrá zpráva pro zaměstnance: politici ostatních velkých stran jsou ochotni bavit se o nápadu ČSSD zkrátit Čechům...

Slavná Íránka nenosila hidžáb, firma Nike jí ho přimalovala a sklízí kritiku

Íránská matematička Maryam Mirzakhaniová

Íránská matematička Maryam Mirzakhani si po celý život, který prožila v zahraničí, demonstrativně nevzala na hlavu...

Další z rubriky

Jen 10,5 miliardy. Čistý zisk ČEZu loni klesl o téměř polovinu

ČEZ

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání...

IKEA Point v centru Prahy po roce skončí

IKEA Point na Václavském náměstí v Praze

Nábytkářský řetězec IKEA na konci srpna zavře svůj malý obchod IKEA Point, který teprve loni na podzim otevřela v...

Pětina světové produkce. Coca-Cola ročně vyrobí 3 miliony tun plastu

Coca-Cola Zero Sugar

Nápojářský gigant Coca-Cola ve čtvrtek veřejnosti přiznal, kolik plastových lahví vyrobí. Ročně jich vyprodukuje tři...

Najdete na iDNES.cz