„Při výplatním poměru 80 procent by byla dividenda za tento rok někde mezi 50 až 55 korunami na akcii, vezmeme-li v potaz očekávaný zisk 33 až 37 miliard korun,“ vypočítává finanční ředitel společnosti ČEZ Martin Novák. Pokud by akcionáři, stejně jako tento rok, rozhodli o mimořádné stoprocentní výplatě zisku, za každou akcii by inkasovali až 69 korun.
Podle Nováka by ale pro ČEZ bylo dobré, kdyby se výplatní poměr vrátil k 80 procentům. „Dokud nemáme dostatečně rozjeté kapitálové výdaje na nové stavby, například na fotovoltaiky, tak si myslíme, že výplatní poměr 80 procent je rozumná výše. Ale samozřejmě konečná dividenda vždy záleží na akcionářích,“ uvádí Novák.
Akcionáři ČEZ rozhodli o výplatě rekordní dividendy za loňský rok ve výši 145 korun na konci června. Hlavní hlas měl v tomto ohledu stát, který skrz ministerstvo financí vlastní 70 procent společnosti.
ČEZ dividendu vyplácí od začátku srpna, celkem mezi akcionáře rozděluje 78 miliard korun, přičemž stát dostane 54 miliard korun. „Připravili jsme se na to, zmobilizovali jsme naše finanční prostředky, takže problém nám to nedělalo,“ komentuje to Novák.
Zároveň upozorňuje, že se léto u energetické skupiny zatím nese v duchu „masivních peněžních toků a jednorázových plateb“. „Na konci června jsme zaplatili daň z příjmů, pak jsme státu splatili miliardovou půjčku a vyplatili rekordní dividendu. Tyto tři platby činily dohromady 117 miliard korun,“ uvádí Novák.
České plynárenské kolosy na prodej. O firmu GasNet má zájem ČEZ |
ČEZ ve čtvrtek zveřejnil finanční výsledky za první pololetí roku 2023. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 62,4 miliard korun, což je o pět procent více než za stejné období loňského roku. Jenže z čistého zisku si podstatný kus koláče ukously speciální odvody státu. Na takzvané windfall tax, tedy dani z mimořádných zisků, ČEZ zaplatil třináct miliard korun.
Na odvodech z nadměrných tržeb výroby odvedl jedenáct miliard korun. Čistý zisk skupiny ČEZ v prvním pololetí tak činil „jen“ 22 miliard korun, což je meziročně o 34 procent méně. Oba dva zmíněné poplatky stát zavedl na konci loňského roku kvůli energetické krizi, na které některé firmy, zejména ty energetické, velmi vydělávají.
V loňském roce vystřelily finanční výsledky skupiny ČEZ vzhůru. Čistý zisk za celý rok činil více než 80 miliard korun. V následujících letech se taková částka už zřejmě očekávat nedá.
„Ve srovnání s těmi nejhubenějšími roky 2016 a 2017 budou zisky pořád relativní stabilní a zajímavé. Nicméně naše zisky jsou do jisté míry funkcí ceny elektřiny, která dlouhodobě klesá. Když se podíváme na burzovní křivky, v dalších letech se má cena elektřiny snížit až k 90 eurům v roce 2027,“ říká Novák.
„Existuje přirozeně tlak na ekonomiku uhelných elektráren kvůli povolenkám. Jak klesá cena elektřiny, tak se potkává s cenou povolenky a nenechává žádný velký prostor pro zisk uhelných zdrojů. Výroba elektřiny z nich bude stabilní, ale ziskovost bude zřejmě podstatně nižší než třeba loni,“ dodává finanční ředitel.
Za první pololetí letošního roku klesla výroba z uhelných a paroplynových zdrojů o 22 procent. ČEZ tyto zdroje nasazoval méně často právě kvůli vývoji cen emisních povolenek a zemního plynu. Podíl výroby z uhelných zdrojů dosáhl 27 procent, což je historicky nejnižší úroveň.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
