Polostátní energetická firma loni vydělala v čistém „jen“ 10,5 miliardy korun. To je nejhorší výsledek za posledních patnáct let. Podle všeho si tím však ČEZ sáhl na úplné dno, rok po roce tenčící se zisky by se měly stát minulostí.
Vedení firmy čeká, že situace se letos vylepší dokonce výrazně. Čistý zisk by měl stoupnout na 17 až 19 miliard. „Osobně si myslím, že se přiblížíme spíše k těm 19 miliardám,“ prohlásil včera šéf ČEZ Daniel Beneš. A co víc, tento cíl se dá splnit i podle analytiků.
Nižší zisk z loňska nicméně znamená, že ČEZ rozdělí mnohem méně peněz mezi své akcionáře včetně státu. Místo loňských 33 korun by letos mohla dividenda činit podle analytiků maximálně 24 korun. Stát by si tak z firmy „vytáhl“ pouze devět miliard. Vedení firmy o konkrétní výši dividendy zatím hovořit nechce.
„Dividendová politika zůstává stejná, tedy 60 až 100 procent očištěného čistého zisku,“ uvádí pouze Beneš. „Nelze vyloučit, že dividendová politika bude změněna a výše dividendy bude nakonec stanovena na základě něčeho jiného než na výši očištěného čistého zisku,“ upozorňuje však analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
1. Proč je ČEZ tak výrazně optimistický?
Hospodaření firmy těsně souvisí s vývojem cen elektřiny na burze. Po mnohaletém poklesu se loni a předloni začala situace obracet. Od začátku roku 2018 stoupla velkoobchodní cena elektřiny o čtvrtinu na 46,5 eura za megawatthodinu. Za růstem ceny je především rostoucí cena emisních povolenek i vyšší cena plynu.
Z toho také pramení optimismus šéfů firmy. Protože ČEZ prodává větší část výroby s předstihem na jeden až dva roky dopředu, vyšší burzovní ceny se v hospodaření projevují se zpožděním.
ČEZ navíc plánuje, že letos vyrobí o osm procent více elektřiny v tradičních zdrojích. To platí pro jaderné i uhelné zdroje, které stojí zhruba za dvěma třetinami produkce v domácích elektrárnách. Firmě se po průšvizích s netěsnícími svary, kvůli nimž musela jaderné reaktory na dlouho „vypnout“, daří nyní lépe plánovat odstávky. Dražší elektřina umožní častěji využívat také plynovou elektrárnu v Počeradech.
Optimismus by podle Frayera mohl nahlodat značný pokles cen silové elektřiny či neočekávané odstávky jaderných zdrojů oproti stávajícímu plánu.
2. Na čem bude polostátní kolos vydělávat?
Hlavním zdrojem zisků je pro ČEZ distribuce elektřiny, kvůli regulovaným poplatkům jde o stabilní příjem. ČEZ stále více sází také na poskytování komplexních energetických služeb, jako jsou úspory energie, poradenství nebo montáž fotovoltaických panelů na střechy.
Loni – především díky akvizici německé firmy Elevion – stouply tržby v tomto segmentu o 120 procent. A letos mají vzrůst o více než čtvrtinu a překročit hranici 20 miliard korun, čímž by k celkovým tržbám skupiny přispěly asi desetinou.
A vedle tradičních zdrojů energie se ČEZ hodlá více věnovat také obnovitelným zdrojům. Musí, protože „nazeleno“ se přebarvuje celá Evropská unie. „V obnovitelných zdrojích vidíme silné příležitosti. Investice do jejich výroby jsou už někdy návratné i bez dotací,“ prohlašuje Beneš. Část menšinových akcionářů však tuhle strategii zpochybňuje, protože podle nich nepřinese dostatečné zisky.
ČEZ plánuje také spořit uvnitř, podle Beneše firma propustí pět set až tisíc lidí, a to zejména pracovníků na centrále.
3. Jaké změny čekají ČEZ? Rozdělí se?
Ještě před rokem se vedly debaty, jak ČEZ rozdělit na více částí. A to nejen kvůli výstavbě nového jaderného zdroje, ale i kvůli tomu, že nová energetika funguje zcela odlišně než tradiční části. Podobně se dělí energetické firmy v západní Evropě jako RWE či E.On.
Podle Beneše to však dnes není na stole. „Každá z těch částí má svou kulturu, jedou podle jiných pravidel. Mohou mít o něco větší vnitřní nezávislost. Postupně tomu uzpůsobujeme vnitřní chod společnosti,“ říká Beneš.
ČEZ by rád také během letošního roku vycouval z Bulharska, kde vlastní sedm firem včetně distribučních sítí. Česká firma v současnosti jedná s trojicí společností. Vedle Inercomu, jemuž koupi neschválil antimonopolní úřad, také s India Power a ještě s jedním nejmenovaným zájemcem.
