ČEZ v prohlášení uvedl, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí. V úvahu připadá použití opravných prostředků proti verdiktu antimonopolního úřadu, případně uplatnění nároku v mezinárodní investiční arbitráži.
Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač začátkem října řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.
ČEZ ve stínu žaloby opouští Bulharsko. Tamní aktiva prodal za 8,6 miliardy Kč |
Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZ dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.
Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení, naposledy loni v prosinci 2,19 milionu leva (přes 28 milionů Kč). ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá.
