Odhaduje se, že na Sibiři jezdí zhruba osm tisíc nákladních Tater, v celém Rusku pak asi čtrnáct tisíc těchto automobilů. Rusko je pro kopřivnickou automobilku strategickým teritoriem, které by se mohlo do budoucna stát významným odběratelem aut.
"Za posledních deset let nám v naší oblasti ani jednou nepoklesla těžba ropy. Jestliže letos plánujeme vytěžit čtyřicet milionů tun ropy, v příštím roce by to mělo být zhruba padesát milionů tun," říká zástupce generálního ředitele západosibiřské těžební společnosti Surgutněftěgaz Alexander Rjupin.
Odhaduje, že těžba v oblasti potrvá ještě nejméně sedmdesát let. "To pro Tatru, která postavila osmdesát procent sibiřských silnic, znamená obrovskou příležitost," předpokládá manažer Gavlas.
Alexander Vorobjev, šéf inženýr společnosti, která pro Surgutněftěgaz zajišťuje dopravu materiálu, říká, že tatry vytlačují z ruského trhu nejen západní značky, ale také domácí automobily.
"Je to pro mnoho ruských výrobců smutné, ale pro těžkou práci v terénu tady tatra zatím nemá konkurenta." Společnost nyní vlastní zhruba šest set kusů těžké techniky, z toho je sto padesát tater. "Naše vozy Uraly, Krazy, Uragany či Kamazy mohou do terénu až poté, co tam tatry postaví silnice," zdůraznil Vorobjev.
Zatímco před rokem 1990 bylo postavení Tatry na Sibiři neotřesitelné, v posledních letech již nebývají kontrakty na dodávky aut z Kopřivnice tak samozřejmé. "Utkáváme se s konkurencí v náročných tendrech, které jsou stále přísnější. Navíc se ruští zákazníci snaží kupovat jen to, co skutečně musí. Například náhradní díly si často dělají sami nebo je berou z poškozených či starších aut," vysvětluje manažer Gavlas.
Nejvíce tater prodala kopřivnická automobilka na bývalý trh Sovětského svazu v roce 1986. Tehdy jich společnost dodala 5422. V dalších letech se pak začaly projevovat různé vlivy transformace ruské ekonomiky.
Výrazný pokles prodeje nastal od roku 1994. Jeden z největších ruských obchodních partnerů, plynařská společnost Gazprom, jehož podíl na importu tater do Ruska činil v roce 1993 až 55 procent, byl nucen řešit problém zadluženosti bývalých zemí Sovětského svazu.
"Zejména Bělorusko a Ukrajina neměly na zaplacení dodaného plynu, a proto nabídly formou zápočtu své automobily. Tak se v následujících letech u plynařů a ze stejného důvodu i u naftařů objevily ve velkém počtu běloruské Mazy, Volaty a ukrajinské Krazy," řekl obchodní manažer Jiří Gavlas.
V devadesátých letech také neustále klesaly objemy geologických průzkumných prací a současně i těžba ropy. To se spolu s propadem ruské ekonomiky výrazně projevilo na importu tater v roce 1998. V tomto roce zde bylo prodáno pouze 165 vozidel.
Naopak růst ceny ropy v minulém roce měl na prodej vozů kladný vliv.
Loni kopřivnická automobilka do Ruska prodala 470 nákladních aut, letos se očekává prodej více než pěti set kusů tater.
