A právě Budvaru může Evropská komise takovým označením pomoci nejvíce. Při sporech s americkým producentem piva Budweiser by pak totiž mohly soudy v členských zemích Evropské unie přihlédnout k tomuto způsobu právní ochrany.
Zástupci ministerstva zemědělství i Budvaru ovšem už předem upozorňují, že to neznamená konec amerického Budweiseru na evropském kontinentu. V mnohých zemích totiž mají Američané přihlášený Budweiser jako ochrannou známku.
Unie by mohla pomoci Budvaru
Čeští vyjednavači odjeli včera do Bruselu se seznamem převážně potravinářských výrobků, který by zaručoval podobné hájení, jaké má například francouzské šampaňské nebo italský parmazán.
Pokud Evropská komise nebude proti, dočkají se výsady takzvaného označení původu například budějovické či smíchovské pivo, olomoucké tvarůžky, znojemské okurky nebo štramberské uši. "Označení původu do jisté míry posiluje pozici ochranné známky a znamenalo by, že nikdo mimo daný region by podobné označení nemohl používat," vysvětluje Pavel Kolář z ministerstva zemědělství.
Pravděpodobně nejdůležitější je rozhodnutí Evropské komise pro Budějovický Budvar, který se se svým konkurentem o právo prodávat své pivo pod označením Budějovické nebo Budweiser soudí skoro po celé Evropě. "Neznamenalo by to automaticky, že už se americké pivo s tímto označením v Evropě neobjeví, ale posílit naši pozici by to mělo," míní šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.
V případě sporu by mezi odvěkými rivaly americkým Anheuser Buschem a Budějovickým Budvarem znovu musel rozhodovat soud. Jedno jeho rozhodnutí by ovšem mohlo znamenat precedent pro ostatní členské státy Evropské unie. Evropské společenství zatím samo hledá pro spory v případě označení původu pevné právní normy.
Označování výrobků místem původu totiž zavedla unie poměrně nedávno (v roce 1992) a zatím není jasné, jak se bude zacházet s novými členy. Nikdo totiž pořádně neví, jestli v některé členské zemi unie už není zaregistrována ochranná známka, která v sobě má název regionu, aniž by odtud výrobek pocházel.
Obecně totiž platí, že při tvorbě ochranných známek se fantazii meze nekladou. Proto se může stát, že například český med, který také čeští vyjednavači odvezli na seznamu požadavků do Bruselu, už někde prodává polský či rakouský včelař.
Pokud Evropská komise nebude mít nic proti českému seznamu, bude od doby vstupu Česka do evropského společenství jasné, kde byl výrobek vyroben. U pravých olomouckých tvarůžků bude jasné, že nepocházejí z mlékárny v Klatovech, znojemské okurky budou výsadou jihu Moravy.
Specialita severomoravského Štramberka, cukrovinka podobná perníku ve tvaru lidského ucha pod názvem Štramberské uši, by neměla pocházet odjinud. Podobně na tom jsou karlovarské oplatky, hořické trubičky či pardubický perník. O ochranu výrobků místem původu ovšem například nepožádal Plzeňský Prazdroj.
Podle zástupců pivovarů to nemá smysl, protože výraz pilsen, který se objevuje na valné většině ležáků ve světě, totiž zlidověl a bere se spíše jako označení způsobu vaření piva než jako označení místa původu.
