Dlouho jste působil ve vojenském akademickém prostředí, byl jste rektorem Univerzity obrany. Říká se, že klíčové inovace přináší do společnosti právě vojenský sektor. Příkladem jsou informační technologie, internet, tryskové a raketové pohony. Platí to i v 21. století?
Historicky byl vojenský sektor zdrojem mnoha inovací. V 21. století se ale jeho význam jako generátoru inovací snižuje. Díky extrémně rychlému pokroku v komerční a akademické sféře se to obrací: Vojáci se snaží aplikovat komerční technologie do vojenství. Komerční sektor je v inovacích rychlejší a technologie, které v něm vzniknou, jsou dostupnější. Komerční sektor také dokáže investovat do inovací obrovské prostředky. Příkladem toho, jak vojenství využívá komerční inovativní technologie, je Elon Musk a jeho firma SpaceX, přesněji její konstelace komunikačních satelitů Starlink, která nalezla využití v ukrajinském konfliktu.
Často zmiňujete pojem přelomové a disruptivní technologie. Jak je lze definovat a jaké to podle vás aktuálně jsou?
Jedná se o technologie, které změní způsoby a vzorce chování s dopadem do širokého spektra odvětví, včetně vojenství. Nedojde k tomu okamžitě, ale v období pěti až dvaceti let. Tyto technologie byly definovány na úrovni NATO i EU. Na seznamu jsou velká data, umělá inteligence, autonomní a robotické systémy, kosmické technologie, hypersonické technologie, kvantové technologie, biotechnologie a pokročilé materiály. Ještě jedna poznámka: Odhaduje se, že disruptivní účinek u většiny z nich nastane v pěti až deseti letech. U kvantových technologií, biotechnologií a pokročilých materiálů v deseti až dvaceti letech.
S jakými přelomovými inovacemi, ať už ve vojenském či civilním prostředí, jste se během své kariéry vlastně setkal?
Na přelomu 80. a 90. let minulého století přišel zásadní nástup výpočetní techniky, což se ve vojenství projevilo automatizací systémů velení a řízení. Ve své akademické kariéře jsem se podílel na jejich vývoji. To byl první zásadní impulz.
Druhý zlomový moment přišel v posledním desetiletí, a to je nástup robotických autonomních systémů. V Armádě ČR nejsou ještě rozšířeny, ale její experti vnímají, že jsou perspektivní a zásadně ovlivní bojiště. V aktualizované koncepci výstavby AČR se robotické systémy stanou jednou z priorit. Stanou se součástí pozemní i vzdušné domény. V jiných armádách se už tyto systémy uplatňují ve specifických rolích v oblasti bojového zabezpečení nebo bojové podpory, třeba jako zásobovací prostředky nebo doprovodné bojové robotické systémy. Postupně ale budou nahrazovat vojáka jako bojovníka. Na té pomyslné poslední míli před nepřátelskou linií už nebudou bojovat lidé, ale roboty.
Přináší válka na Ukrajině nějaké inovace do oblasti vojenství?
Každý vojenský konflikt byl akcelerátorem technologického pokroku. Z hlediska ukrajinského konfliktu bych byl velice opatrný. Na hodnocení je ještě brzy. Slyšíme mnoho tezí, kam vojenství posouvá tato válka, ale mohou být zavádějící. Nicméně je důležité si uvědomit, že v kontextu války na Ukrajině lze mluvit o technologickém pokroku spíše v souvislosti se zvyšující se potřebou modernizace a přizpůsobení stávajícího vybavení a strategií. Ukazuje se potřeba převahy protivzdušné obrany, obrněných vozidel jakož i dalekonosného dělostřelectva. Dalším zajímavým trendem je používání komerčních produktů, které jsou uzpůsobeny k vojenskému použití, typicky masově vyráběných dronů.
Teď působíte ve strojírenském holdingu CSG, který dodává produkty pro bezpečnostní i civilní sektor. Je CSG inovativní firma?
CSG je rozhodně inovativní společností, ale své interní procesy, jak vlastně pracovat s inovacemi, intenzivně rozvíjí. Zatím se inovace realizují spíše na úrovni jednotlivých firem, a to by se mělo do budoucna změnit. Jedním z příkladů může být třeba autonomní řízení pozemní techniky, na kterém pracuje automobilka Tatra s ostravskou Vysokou školou báňskou a dalšími partnery. Tato technologie se může efektivně aplikovat do všech vozidel, třeba do obrněných transportérů či samohybných houfnic, které vyrábí holdingové firmy Excalibur Army a Tatra Defence Vehicle.
Spolupracujete na inovacích ve skupině s vysokými školami a akademickým prostředím? Řešíte již konkrétní projekty?
Postupně vytváříme určitý klastr vysokých škol, uzavíráme s nimi dohody a míříme ke konkrétním projektům. Strategickým partnerem do budoucna můžou být například pražské ČVUT, se kterým vyvíjíme systémy na výrobu vody ze vzduchu, ostravská VŠB, se kterou Tatra vyvíjí autonomní řízení svých vozidel, či Univerzita Pardubice pro naše radarové firmy ELDIS a Retia, s nimiž pracuje na technologii pro potlačení radarového obrazu dronů či využití neuronových sítí.
Vědě škodí honba za granty a citacemi, novela nepomůže, říká profesor Štech |
CSG podporuje projekt Česká hlava. Co si od toho slibuje?
Česká hlava je vlastně pomyslné česká obdoba Nobelových cen, která je úžeji zaměřena na zprostředkování soukromých investic do výzkumu a vědy. My konkrétně podporujeme cenu Industrie, která je zaměřená na praktickou aplikaci vynálezů a inovací do průmyslu. Samozřejmě chceme posílit náš vlastní intelektuální potenciál v inovacích, chceme, aby nás výzkumníci vnímali jako partnera. Ale zároveň tím chceme posunout celou českou ekonomiku. Pokud nechceme stagnovat, ale naopak dohnat nejvyspělejší země, tak bychom neměli být ekonomikou subdodavatelů, ale tvůrcem finálních produktů. A to není možné bez inovací.
Můžete uvést příklady inovací, se kterými CSG přichází?
Pojďme si nejprve připomenout definici: Inovace není jen vynález ve stylu knížek Julese Verna. Jedná se nejen o produkty, ale i změny procesů, zlepšení organizace práce. Inovace nelze dělat naslepo. Většina inovací má vycházet z potřeb zákazníka, a ne z představy vývojáře, co zákazník chce. Ale pojďme k těm konkrétním příkladům. Inovativními produkty jsou nesporně EWA a SAWER, což jsou revoluční zařízení na výrobu vody ze vzduchu i v pouštních oblastech. Vyvíjí je naše firma KARBOX ve spolupráci s ČVUT. Technologií na výrobu vody ze vzduchu je více, ale ta naše má největší produktivitu, což nám potvrzují potenciální zákazníci, třeba země z oblasti Perského zálivu. Inovací nesporně jsou i systémy autonomního řízení vozidel, které se vyvíjejí pro Tatru. Pracujeme také na komplexním antidronovém systému budoucnosti, který bude schopen řešit nejen útoky jednotlivých dronů, ale celého hejna, protože vývoj směřuje k masivnímu nasazení robotických dronů bez potřeby lidského operátora. Experimentujeme také s umělou inteligencí a první aplikace bude mít podobu vnitropodnikového systému pro řízení pracovního procesu. Nejprve ho nasadíme v našich leteckých opravnách, kde ušetří práci a sníží riziko lidské chyby.
Český statistický úřad vydal loni zprávu, podle které české podniky v průměru investovaly do inovací 3,7 procenta svých tržeb. Jak si vede CSG?
V CSG zatím nevedeme celkovou statistiku investic do inovací, ale směřujeme k tomu. V cílovém stavu budeme mít strategický inovační cíl na základě plánu, jaké produkty chceme nabízet. Do něj budou směřovat investice přímo z holdingu, nebude to jen břímě jednotlivých firem. A využití inovace v praxi podpoříme i interními inkubátory a akcelerátory. A to vše v partnerství s akademickým sektorem i firmami mimo holding.
Hodně skloňovaný pojem je umělá inteligence (AI). Už jste si jí vyzkoušel a našel jste způsob, jak ji pro svou práci efektivně využít?
Stručně: Vyzkoušel a zatím pro svou specifickou manažerskou práci nenašel. Je to podpůrný nástroj, na který takto nahlížím jako na technologii, kterou chceme masivně implementovat do našich produktů a prostředí holdingu CSG. Má schopnost poskytovat nové možnosti, řešit složité problémy a urychlit inovace v různých odvětvích. AI určitě najde využití třeba v bojových informačních systémech, dokáže identifikovat objekty, cíle a jejich prioritu rychleji než člověk. Jak už jsem zmínil, její první aplikací v CSG zřejmě bude v systému řízení práce v našich leteckých opravnách, firmě JOB Air Technic.
Další hodně zmiňovanou technologií je virtuální realita. Na mě zatím působí jako fantastická technologická hříčka, ale nic, co bych potřeboval k životu nebo co by mi život usnadnilo. Kdy se dočkáme jejího masovějšího rozšíření v průmyslovém či vojenském prostředí?
Ideální pro praktické využití je tzv. mixed reality, tedy kombinace virtuální a rozšířené reality. Je to technologie, která je na pomyslném začátku a s vysokým aplikačním potenciálem. První logické využití je v oblasti výcviku a simulací. Ale věřím, že tato technologie se postupně rozšíří do servisních činností, vzdálené podpory a samozřejmě i do systémů pro zvýšení situačního povědomí. CSG nedávno koupila startupovou firmu Pocket Virtuality, která vyvinula softwarový produkt Fata Morgana. Umožňuje virtuální teleportaci, sdílení prostoru se vzdáleným uživatelem, člověkem nebo robotem. Časem se může uplatnit ve vojenských informačních systémech, první jednoduchá aplikace je v marketingu při prezentaci našich produktů zákazníkům.
Česku hrozí, že mu firmy utečou do ciziny, říká šéf Hospodářské komory |
Dalším technologickým trendem je robotizace. Paradoxem ale je, že unikátní produkty, které se nevyrábějí v masových sériích, v CSG třeba radary firmy ELDIS nebo i automobily Tatra, se vyrábí převážně ručně. Dočkáme se doby, kdy robot skutečně bude natolik flexibilní zařízení, aby nahradil dělníka na montáži? Co tomu zatím brání?
U robotů platí, že čím menší sériovost výroby, tím menší efektivita jejich nasazení. Kvalifikovaný pracovník v malosériové výrobě unikátních a složitých zařízení ještě dlouho zůstane daleko univerzálnější a efektivnější operátor, než je robot.
Jak CSG přistupuje k dronům? Zaznamenal jsem zprávu, že vaše firma Upvision pracuje na systému, který by řídil provoz dronů v letovém prostoru.
Upvision považujeme za perspektivní společnost. Je nepochybné, že v dohledné době k významnému zvýšení počtu dronů a k pokroku v oblasti robotizace dronů. A Upvision vyvíjí systém, který zabezpečí jejich komplexní řízení a správu. Cílem je poskytnout řešení, která pomáhají správci vzdušného prostoru, organizacím a jednotlivcům řídit a monitorovat své drony efektivně a bezpečně. Mluvím o budoucnosti, kdy se ve vzdušném prostoru budou pohybovat miliony dronů.
Už jste zmínil zařízení na výrobu vody ze vzduchu v pouštních oblastech. Už pro něj máte zákazníky?
Na tomto produktu lze ukázat, že proces, aby se z inovace stal komerční produkt, není jednoduchý. Tato technologie, zařízení pojmenované SAWER, se prezentovalo poprvé na světové výstavě EXPO v Dubaji v roce 2021. Nyní se dostáváme do fáze, kdy naše firma KARBOX spolu s ČVUT vyvinula produkt, který se dá průmyslově vyrábět, kromě SAWER existuje i menší a mobilnější varianta nazvaná EWA, a teď děláme aktivní marketing po celém světě. Potenciální zákazníci, pouštní státy, o ni mají zájem a dávají nám zpětnou vazbu, že česká technologie je lepší a produktivnější než světoví konkurenti. Takže se domnívám, že první zakázky nejsou daleko. Upozorňuji, že se nejedná jen o produkt pro lepší život v poušti. Další aplikace je pro záchranáře nebo vojáky v krizových situacích, kdy nemají zdroj pitné vody.
Některé významné hlasy, a to včetně podnikatele Elona Muska, před novými technologiemi, zejména umělou inteligencí, varují. V čem je vlastně její riziko?
Základní riziko vidím ve ztrátě lidského uvážení. Vývoj umělé inteligence je překotný a nezastavitelný. Teď je umělá inteligence technologie, která je ještě bezpečně v rukou lidského vývojáře a nemá vlastní vůli nebo záměr jako lidé. Samozřejmě se může dostat do rukou někoho, kdo jí chce zneužít. Ale není více nebezpečná či zneužitelná než řada jiných pokročilých technologií. Skutečné nebezpečí se stává reálnějším s vytvářením tzv. obecné umělé inteligence (AGI), kdy by si AI na úrovni kreativních schopností člověka mohla sama nastavovat cíle, a to i v rozporu s tím, co chce člověk. Je tedy důležité vést diskusi s ohledem na etiku, bezpečnost a odpovědnost, kam až umělou inteligenci pustíme a jak její použití zregulujeme.
