Když minulý pátek směrem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyrazila kosmická loď Starliner, měl Boeing jednu z posledních šancí, jak si zlepšit svou letošní pověst. Kvůli technické chybě však loď ISS minula a Boeing ji ve spolupráci s NASA dva dny dostával zpátky na Zemi (více čtěte zde).
Boeing tak letošek zakončil na stejné notě, na které se pro něj nesl celý rok – neúspěšně. Ani vesmírnou loď převážející lidskou posádku od něj nejspíš v dohledné době neuvidíme. Rok 2019 pro něj i proto byl bez velkého přehánění nejhorším v historii. Neúspěch za neúspěchem si nakonec v pondělí vyžádal i hlavu šéfa firmy, Dennise Muilenburga.
Letošní první otřes na důvěře v Boeing a Muilenburga nastal v březnu, kdy byly po celém světě uzemněny letouny 737 Max. Kvůli drobné závadě senzorů úhlu náběhu a následné reakci elektronických systémů zemřelo při dvou nehodách v tomto typu letadla 346 lidí.
Boeing bere zaměstnance jako zboží
Firma totiž několik měsíců popírala, že by chyba mohla být na straně výrobce. Teď, o devět měsíců později, je ale situace jiná – Boeing uznal, že problémy způsobil jeho systém MCAS (více o systému například zde). Rodiny zesnulých pasažérů dostanou v přepočtu zhruba 3,4 milionu korun za každou oběť nehody. Firma navíc bude nejspíš platit i aerolinkám, které letadla 737 Max vlastní a nemohou s nimi létat.
Podle analytiků mají oba výše zmíněné problémy jedno společné. „Mají potíže s technickým provedením,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Richard Aboulafia ze společnosti Teal Group.
Podle něj za to může především přístup firmy ke svým inženýrům a dalším zaměstnancům. „Považují je za spotřební zboží,“ řekl. Boeing si přitom na své technické vyspělosti po v podstatě celou svou existenci velmi zakládal.
Boeing byl na vrcholu
Před uzemněním letounů 737 Max byl Boeing na vrcholu. Muilenburg stál v čele firmy již téměř čtyři roky, hodnota akcií během jeho „vlády“ stabilně stoupala a v březnu dosahovala téměř 440 dolarů za kus.
Jenže pak přišlo uzemnění Maxů a peripetie s vyšetřováním. Akcie se mermomocí snažily ztrátu znovu nabrat, vždy však nakonec skončily zpátky na zhruba 335 dolarech. Těsně před Muilenburgovým odvoláním se obchodovaly za 338 dolarů.
Boeing má i finanční potíže. Kromě odškodnění a nedostatku objednávek mu totiž škodí i obchodní válka mezi USA a Čínou. V příštím roce kvůli ní plánuje utlumit výrobu letounu Boeing 787 Dreamliner ze současných čtrnácti zpět na dvanáct kusů za měsíc.
Odchod šéfa nemusí nic vyřešit
Po odstoupení Muilenburga minulý týden volala některá zahraniční média, například Wall Street Journal nebo The Economist. Podle nich jsou současné potíže firmy jeho osobním selháním. Zda jeho odchod firmě pomůže je však nejasné.
„V historii jsme ještě nikdy neviděli výměnu vedení během krizového období, která by něčemu pomohla,“ řekl Bloombergu Jeffrey Sonnenfeld z Univerzity Yale. „Pokud není právě vedení důvodem dané krize,“ dodal.
Zatímco se Boeing potýká s problémy, jeho největší konkurent, Airbus, získává. Jeho A321neo totiž díky potížím se 737 Max dominuje trhu s úzkotrupými letouny. Část aerolinek, které dříve plánovaly nakupovat Boeingy, navíc začíná přecházet k jeho strojům (například Qantas či Saudi Arabian Airlines).
A nejde jen o nové objednávky. Mnohé aerolinky ruší ty stávající u Boeingu a objednávají si konkurenční stroje. I za tu cenu, že si na ně budou muset počkat. Evropský výrobce je teď totiž natolik zahlcen zakázkami, že je dodací lhůta těch nových v řádu několika let. Společnost momentálně eviduje objednávky na několik tisíc letounů.
Reportáž popisuje, co stálo za haváriemi letounů Boeing 737 MAX:
30. května 2019 |
