Rok starý verdikt připouštěl, že "šoková reklama je v zásadě přípustná", ale nesmí ponižovat nebo zneužívat lidskou důstojnost.
Právě na tom stojí čtvrteční verdikt soudu v Karlsruhe, podle kterého Benetton zneužil sociální tísně dětí rozvojového světa či nemoci lidí nakažených virem HIV a nemocí AIDS ke zvýšení prodeje zboží a tedy tvorbě zisku. Takovou reklamní kampaň považuje soud za nemorální.
V inkriminované fotografické reklamní kampani se například objevil nahý lidský zadek s razítkem "HIV pozitivní" nebo děti a dospělí z rozvojových zemí v situacích tísně.
Za deset let od chvíle, kdy časopis Stern poprvé fotografie zveřejnil, se odehrálo kolem kampaní Benettonu několik soudních sporů.
Zatímco právní zástupci zastánců snímků argumentovali, že motiv HIV bojuje proti vydělování nemocných na AIDS ze společnosti, došel soud k opačnému závěru. Snímek je prý ponižuje, protože motiv na lidské kůži připomíná razítka, jakými se označuje maso na jatkách.
Soud tvrdí, že i kdyby byl motiv fotografie přijímán v kladném významu (jako výzva k solidaritě s nemocnými AIDS), je jeho použití v reklamě za účelem zvýšení zisku nemorální. Postup je cynický, protože oděvní firma nevydělává na pomoc nemocným, míní soudci.
Zatím není jasné, jestli se vydavatel Sternu, nakladatelství Grüner+Jahr proti poslednímu rozhodnutí opět odvolá k ústavnímu soudu.
Firma Benetton nicméně ve svých provokačních reklamách pokračuje, i když v posledních letech už je nefotí šokující Toscani. Ten mimo zmíněný případ vstoupil do obecného povědomí například fotografií černého hřebce pářícího se s bílou klisnou.
Nejnovější kampaň italské firmy se zaměřuje na dopady tažení proti terorismu a zobrazuje Afghánce spravujícího uprchlický tábor svých rodáků v Pákistánu.
 Jedna z šokujících reklam Benettonu z počátku 90. let dvacátého století. |
 Jedna z šokujících reklam Benettonu z počátku 90. let dvacátého století. |
 Jedna z šokujících reklam Benettonu z počátku 90. let dvacátého století. |
