Jak by tedy měl potom Agrofert vypadat?
Podívejte se, my jsme jednoduchá firma a já bych si přál, aby se zachoval určitý rodinný ráz celé společnosti. Řekněme nějakých třicet topmanagerů dalších pár stovek středního managmentu a pak ostatní zaměstnanci. Přál bych si, aby všichni cítili svoji budoucnost v rámci firmy, aby vznikla určitá vnitrofiremní kultura, která by stimulovala i děti dnešních zaměstnanců, aby jednoho dne třeba viděli svoji budoucnost tady.
A jak by měl vypadat Agrofert navenek?
Jak jsem říkal, proces expanze končí. Můžeme například říct, že se budeme v zemědělství a potravinářství orientovat na Českou republiku a chemie pak i do zbytku Evropy.
Nad expanzí třeba do polského a maďarského zemědělství neuvažujete?
Myslím si, že by to v současnou chvíli nebylo právě přínosné. Zejména v Polsku je úplně jiná situace, jiné podmínky, nevidím tam pro nás optimální prostor. V zahraničí teď vidím dobrý prostor zejména pro českou chemii.
KDO JE ANDREJ BABIŠ? Profil průmyslníka najdete ZDE
Co pro Agrofert vlastně znamená Unipetrol z hlediska pozice na trhu ?
Podívejte se, tady se jedná především o integraci české chemie. Noviny píší o tom, jak Babiš zprivatizoval největší chemický gigant, co všechno vlastní a jaký je to magnát. To jsou nesmysly, tohle je především o byznysu. Česká chemie musí být schopná konkurence zejména v EU. Pokud nebude, tak končí, tohle je prostě byznys, kvalitní výrobky, prodej a samozřejmě zmenšování nákladů. A proto je nutné chemii integrovat a proto je Agrofert kvalitní partner pro Unipetrol a naopak.
Agrofertu je vyčítáno, že vyhrál i když nenabídl nejvyšší cenu, co je vlastně na vás tak kvalitního, že to z hlediska státu vyváží ony miliardy, které nabízel Rotch?
Kvalitního je to, že od roku 1998 do konce roku 2001 vytvořila naše skupina 7,5 miliardy zisku před zdaněním tudíž do 30. června 2002 odvedeme státu asi 2,25 miliardy korun na daních. Už dnes zaměstnáváme v České republice asi 14 tisíc lidí a podle mého názoru jsme významným stabilizujívécm faktorem v české chemii, zemědělství a potravinářství tím, že jsme nakoupili vícero podniků, které měly finanční problémy, finančně jsme je stabilizovali a vedeme je k trvalé prosperitě.
Tady krouží řada fám a dezinformací a je mi jasné proč. Jednak nebylo pravdou, jak proběhlo tiskem, že v případě Unipetrolu záleželo jen na ceně. Tady se prostě míchají jednotlivé privatizace. Poradce HSBC popřel, že by gratuloval firmě Rotch jako jistému vítězi. Není pravda, že by komise doporučila vládě Rotch jako vítěze. Není pravda, že by Rotch měl podporu IOC. Rotch navíc vyžadoval dodatečnou due dilligence svojí bankou.
Myslím si, že Agrofert je pro Unipetrol kvalitní jednak zaměřením, znalostí byznysu a lokálních podmínek. Ale strategie Agrofertu je konsolidovat českou chemii a udržet ji i ve světové konkurenci. Unipetrol je prostě logický a nezbytný krok. Stejně jako byl Aliachem. A tato celková strategie rozhodla.
Další spekulace probíhaly ohledně financování celé transakce. Řada analytiků se nechala slyšet, že už Vám banky prostě nepůjčí.
Zase fáma, my máme papír od naší banky a ta si kladla velmi přísné podmínky.
Hodně se mluví i o tom, že část dluhu uhradíte z prodeje rafinérské části Conocu, ale někteří analytici i drobní akcionáři se nechávají slyšet, že by část těchto peněz měla být vyplacena formou dividendy.
Unipetrol nevyplácel dividendy a opravdu mi není jasné, proč by je měl vyplácet právě v této situaci, kdy je navíc zatížen dluhy a potřebuje prostředky hlavně k tomu, aby byl schopen přežít mezi konkurencí.
Burza zareagovala na zprávu o Vašém vítězství panikou a prudkým propadem akcií. Makléři označili volbu vlády jako špatnou.
Je mi jasné, že burza se řídí především logikou vydělat a různé informace a dezinformace jsou podkladem k tomuto byznysu. A co se makléřů a analytiků, týče tady vládne názor, že to jsou kouzelníci, kteří znají pravou cenu společností a podle nich přesně určují reálne kursy akcií. Analytici jsou podle mě lidé s názorem a někdy se můžou mýlit. To, že mě označí za riziko, určitě musí z něčeho vycházet, ale asi to nebude ziskovost, kterou vykazují mé firmy.
Řekněme, že jste vnímán jako riziko pro drobné akcionáře, v souvislosti s tím je nejčastěji jmenována kauza Dezy.
Co se Dezy týče, neudělali jsme nic nezákonného nebo neobvyklého, prostě jsme neměli peníze na celý balík akcií tak jsme ho prodali.
Právě v této souvislosti se ale objevují další rizika a sice neuskutečnění odkupu a stažení akcií Unipetrolu z obchodování. Stáhnete je nebo ne ?
Zase jde o zákon a ten nám odkup nepřikazuje. A co se týče stažení akcií z obchodování, Agrofert zatím nemá hotovou nějakou burzovní strategii, nevím, je to otázkou dalšího vývoje.
Proč vůbec vlastnit takové balíky akcií? Nebylo by pro Vás výhodnější naopak vrátit některé akcie na burzu ?
Ano, to je možné, ale jak už jsem říkal, strategie společnosti jako celku vůči burzám se bude ještě vyvíjet.
Proč se vlastně Agrofert neobchoduje na burze?
Agrofert je velmi různorodá skupina a než bude možné nabídnout akcie na burze, musí se důkladně zkonsolidovat. Příprava případného vstupu Agtrofertu na burzu si vyžádá zhruba pět let.
Další riziko pro Unipetrol je viděno zejména v tzv. předávacích cenách, které by vedly k přelévání zisků a šizení ostatních akcionářů.
Není mi moc jasné, jak si to vlastně kdo představuje, že by to mohlo fungovat. Zajímavé je jak málo bylo zmiňováno, co může spolupráce Agrofertu a Unipetrolu přinést. Pokud jde o zisky, tak se může každý podívat třeba právě na Dezu, Prechezu. A to už vůbec nemluvím o tom, že taková Lovochemie o které se tolik zase mluví, by bez Agrofertu už ani neexistovala.