Cílem asociace, jejíž členové zaměstnávají přes 25 tisíc lidí, je být respektovaným partnerem státu, odborné veřejnosti i dalších aktérů systému při hledání konkrétních řešení pro kvalitní, dostupné a dlouhodobě udržitelné zdravotnictví.
Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) v rámci kulatého stolu uspořádaném na půdě Hospodářské komory ve středu představil její prezident Šimon Toman, který zdůraznil, že soukromí poskytovatelé nejsou okrajovou součástí systému, ale jeho silnou, stabilní a nezastupitelnou součástí. „Soukromí poskytovatelé s veřejnými nesoupeří, ale doplňují je. A často je i inspirují inovacemi,“ řekl v úvodu prezident asociace Šimon Toman.
V diskusním panelu vystoupili zástupci zakládajících členů asociace ze společností AGEL, Penta Hospitals, EUC, AKESO a FutureLife, kteří společně reprezentují významnou část soukromých zdravotních služeb v České republice. Konkrétně Michal Pišoja, předseda představenstva skupiny AGEL a.s., Barbora Vaculíková, CEO Penta Hospitals CZ, s.r.o., Jana Thomas Cílková, CEO EUC a.s., František Vlček, ředitel sekce rozvoje a inovací AKESO holding a.s., a Viktor Szabó, Group Treasury Director FutureLife.
Předsedou Sdružení soukromých nemocnic ČR se stal advokát Šimon Toman |
„Naším cílem je sjednotit hlas soukromých poskytovatelů a vytvořit co nejsilnější mandát pro jednání se všemi relevantními institucemi. Chceme být aktivní součástí řešení, podporovat potřebné reformy a přispívat svými zkušenostmi i kapacitami,“ doplnil Toman, který nově působí také jako předseda zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory a předseda Sdružení soukromých nemocnic.
Do této debaty podle ASPZS patří i otázka soukromých zdrojů ve zdravotnictví, kterou na setkání otevřel František Vlček, ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO. „Vedle vyšší efektivity a lepší organizace péče musíme otevřeně mluvit také o tom, jak do systému dostat dodatečné zdroje. Nejde o rušení principu dostupné péče, ale o nastavení transparentních pravidel pro služby a standardy, za které už dnes pacienti často stejně doplácejí,“ naznačil. Právě jasnější a předvídatelnější rámec by mohl pomoci převést část dnes neformálních doplatků a doprovodných služeb do legitimnější a systémově uchopitelnější podoby.
Demografie mluví neúprosně
Asociace upozornila, že české zdravotnictví stojí před dlouhodobými a zásadními výzvami. Mezi nejvýznamnější patří nepříznivý demografický vývoj, rostoucí tlak na zdravotní a sociální služby, narůstající náklady na péči a přetrvávající personální krize. Právě proto podle asociace musí být další rozvoj zdravotnictví postaven na třech základních principech – dostupnosti, udržitelnosti a kvalitě. Aktuální stav akutních poskytovatelů lůžkové zdravotní péče v ČR totiž neodpovídá demografickým a medicínským trendům.
„Když mluvíme o architektuře a struktuře péče, jde nám o to, aby zdravotní péče zůstala reálně dostupná lidem v jednotlivých regionech a aby se žádný region nedostal do situace nedostupné péče. Proto prosazujeme takové nastavení sítě a rolí poskytovatelů, které spojí regionální dostupnost, udržitelnost a efektivní organizaci péče – tedy centralizovat to, co má být centralizováno, a současně zachovat v regionech péči, která tam musí zůstat,“ uvedla Barbora Vaculíková, generální ředitelka Penta Hospitals, jednoho ze zakládajících členů ASPZS
Stárnoucí a vymírající česká společnost. Statistici ukázali nejnovější predikce |
Dnes v Česku připadá zhruba 2,5 pracujícího na jednoho seniora. Do roku 2040 to bude už jen 1,5. Počet lidí starších 85 let má navíc vzrůst 2,4násobně. Současně se za posledních 13 let více než zdvojnásobily výdaje z veřejného zdravotního pojištění. „To není abstraktní debata o budoucnosti. To je velmi konkrétní tlak na kapacity, personál i financování péče,“ varoval Toman.
ASPZS si bere za cíl spolutvořit podmínky pro předvídatelné a udržitelné financování zdravotnictví v České republice. Prosazuje nastavení předvídatelného a dlouhodobého rámce úhrad, který umožní odpovědné plánování péče i investic. Součástí debaty musí být také důraz na zohlednění kvality poskytované péče a otevření diskuse o nových zdrojích financování. Dlouhodobě udržitelné financování je základní podmínkou stability celého systému.
Jednou z klíčových priorit je efektivnější využití lidského kapitálu ve zdravotnictví. Asociace podporuje reformu kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, která umožní lépe rozdělit činnosti v rámci zdravotnických týmů podle odbornosti a kvalifikace jednotlivých profesí.
Demografickou křivku je v neposlední řadě nutné vnímat i na přírůstkové stránce. „V dnešní demografické situaci bychom měli odbourat bariéry těm, kteří chtějí mít dítě. Ačkoli je Česká republika v kvalitě léčby neplodnosti na nejvyšších příčkách, neplatí to z pohledu jejího krytí ze zdravotního pojištění. Za velkou část péče, dnes již považovanou za standard, si pacienti zatím musí doplácet,“ řekl Viktor Szabo z FutureLife, která je jedním z největších světových poskytovatelů asistované reprodukce, se sídlem v Praze.
Budoucnost zdravotnictví podle asociace spočívá také v rozvoji péče blíže pacientovi. Patří sem zejména jednodenní chirurgie, domácí péče a další moderní modely poskytování zdravotních služeb, které mohou při správném nastavení přinést vyšší komfort pacientům, efektivnější využití kapacit i lepší výsledky léčby.
„Podíl jednodenní chirurgie je v Česku stále nízký a systém má v tomto ohledu značné rezervy,“ uvedl Michal Pišoja, předseda představenstva skupiny AGEL. Samostatně se věnoval také otázce financování. „Je nutné zavést finanční výhledy na tři a více let. Hlavním problémem je současná jednoroční logika úhrad, protože brzdí investice, rozvoj moderních forem péče i efektivnější organizaci zdravotních služeb,“ podotkl.
Digitalizace a inovace ve zdravotnictví
Asociace zdůrazňuje potřebu urychlit digitalizaci zdravotnictví tak, aby vedla ke skutečnému snížení administrativní zátěže, lepšímu sdílení informací a většímu prostoru pro samotnou péči o pacienta.
Nemocnice pod křídly miliardáře Chrenka rostou. Agel se dostal mezi největší hráče |
Zároveň je podle ní nutná restrukturalizace péče a efektivní nastavení uspořádání sítě služeb. „Stabilní a regionálně dostupná péče vyžaduje promyšlené nastavení sítě zdravotních služeb a jasné vymezení role jednotlivých segmentů péče podle potřeb pacientů a systému s ohledem na demografický vývoj v ČR,“ dodal prezident ASPZS Šimon Toman. Asociace zároveň varuje před takovými kroky, které by ve jménu úspor vedly ke zhoršení regionální dostupnosti zdravotních služeb pro pacienty.
Asociace zároveň ocenila přístup ministerstva zdravotnictví a deklarovala připravenost aktivně se podílet na přípravě a prosazování reforem. Pozitivně vnímá také otevřenost Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR k debatě o nových přístupech k úhradám a organizaci péče, včetně modelů, které ve větší míře zohledňují kvalitu a výsledky léčby. Zástupci asociace také zdůraznili, že nechtějí být organizací, která změny blokuje, ale partnerem, který pomáhá hledat funkční a realistická řešení.
