Jako spoluvlastník rozjel firmu Alaskan Fisherman, která vozí tyto volně žijící ryby až k nám. Jak se podniká v rybolovu na Aljašce? Proč je lov krabů nejhorší práce na světě? A jak se regulují počty ryb v tamních ledových vodách?
Proč jste si vybral pro život zrovna drsnou Aljašku, a ne třeba Karibik?
To má kořeny už v dětství. Vyrůstal jsem v Beskydech, na samotě v hájovně, kde byly čtyři domy. Otec dělal v lese, takže jsme byli pořád v horách. Vyrůstal jsem v době komunismu, do mých deseti let se pořád říkalo, co se nesmí. Otec navíc nebyl ve straně. Nikam jsme necestovali, maximálně na Slovensko. Měli jsme hospodářství, takže dovolená nepřipadala v úvahu. Když jsem pak nastoupil na vysokou, měl jsem obrovskou touhu vyrazit do světa. Lákal mě Nový Zéland, Kanada, jenže tam bylo všechno drahé – letenky i samotné cestování. Takže bylo jasné, že si nejdřív musím vydělat. S kamarádem jsme hledali brigádu v zahraničí a úplnou náhodou narazili na práci na Aljašce. V továrně na zpracování ryb.
Teploty kolem minus patnácti, k tomu vítr 40 až 60 km/h. A vy stojíte na palubě, všechno klouže, všude tma, protože je polární noc. Tahle těžká práce, neustálá únava, mráz a tma dělají ten lov tak nebezpečným.
