Investice do nového závodu by podle místopředsedy představenstva holdingu Petra Cingra činila stovky milionů eur. Čpavek je důležitou surovinou při výrobě hnojiv.Výrobní závod mimo Evropu holding v současné době nemá, šlo by tedy o první takový, uvedl Cingr. Stavba by podle něj trvala minimálně čtyři roky.
„Aktuálně jsme ve fázi studie proveditelnosti. Podle toho, kdo dá nejlepší podmínky, tak tam bychom takovou akci realizovali,“ řekl. „My jsme se vždycky soustředili na Evropu a dneska vnímáme, že toto je asi správné řešení, je to otázka diverzifikace rizika. Jsme ale schopni v nějakém čase přemístit celou výrobu čpavku z Evropy, když nebude jiné ekonomické řešení,“ doplnil. Čpavek tvoří zhruba 20 až 45 procent obsahu hnojiva, zbytek je podle Cingra vápenec nebo jiná levná surovina.
V minulém týdnu Agrofert oznámil, že koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní mimo jiné dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu. Tato akvizice je podle Cingra prvním krokem k tomu, aby Agrofert mohl ve výrobě hnojiv dál pokračovat, stavba mimoevropského závodu může být dalším, řekl.
Co může Babiš udělat s Agrofertem? Slepý fond je řešením, převod na děti ne |
„My bychom radši, kdyby Evropa, potažmo Evropská unie, začala vnímat, že jde špatným směrem, že vytlačení tohoto průmyslu z Evropy zvýší závislost na jiných teritoriích, kde nemáme nikdy jistotu, že zůstanou naše vztahy takové, jaké jsou teď,“ uvedl Cingr. „Pokud my do roku 2032 přijdeme o všechny povolenky, kdy dneska dostáváme část povolenek zdarma, tak se výrobní cena v EU zvýší téměř na trojnásobek,“ řekl. Za energie Agrofert podle něj v současné době platí miliardy korun ročně.
Terminál v Rotterdamu chce Agrofert využít pro dovoz levnějšího čpavku ze zahraničí. Aktuálně si holding čpavek vyrábí sám, zhruba desetinu prodává zákazníkům. Dalším důvodem, proč terminál koupil, je podle Cingra to, že v budoucnu plánuje čpavek prodávat jako palivo do námořních lodí.
„Do roku 2030 se v námořní dopravě s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou stane celkem základní změna, co se týče palivové základny. Dneska námořní lodě používají těžký topný olej, některé jezdí na plyn, ale to je zlomek. Ty, co jezdí na těžký topný olej, začínají předělávat na čpavek a ten se bude tankovat samozřejmě v těch klíčových přístavech,“ řekl Cingr. Rotterdam je největší evropský přístav. Terminál čpavku má Agrofert ještě v Rouenu, byl součástí koupě divize zpracování dusíku od firmy Borealis v roce 2023.
Agrofert koupil společnost, která vlastní terminál čpavku v Nizozemsku |
Cingr v Agrofertu také aktuálně vede společnost Lovochemie v Lovosicích, která je největším výrobcem hnojiv v Česku. Loni se firma dostala do ztráty, která činila 20,9 milionu korun. Výsledky za letošní rok by podle Cingra neměly být horší než v roce 2024. „Zatím to vypadá, že možná skončíme na nule. Stav se nezhoršuje, ale nějak zásadně se nezlepšil,“ dodal Cingr.
Na celkových prodejích Agrofertu se hnojiva v loňském roce podílela z 24,9 procenta, předloni to bylo z 18 procent.
Holding Agrofert loni meziročně zvýšil zisk o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun, informoval dříve holding v tiskové zprávě. Holding sdružuje více než 200 firem v Česku i v zahraničí. Zaměstnává 29 000 lidí, z toho v Česku zhruba 18 000.
