Pod dohledem ETCS projelo vloni v prosinci na hlavních páteřních koridorech přes 53 tisíc vlaků a u 99,7 procenta z nich se jízda uskutečnila bez problémů. Byl to za rok takzvaného výhradního provozu, kdy na trať vybavenou novým evropským zabezpečovačem nesmí vjet nekompatibilní vozidla, vůbec největší podíl takzvané dostupnosti ETCS, jak železničáři spolehlivost systému označují. Zároveň šlo i o měsíc s největším počtem vlaků hlídaných novým systémem vzhledem k tomu, že byl výhradní provoz spuštěný nově i na lince z Prahy do Kralup nad Vltavou.
„Máme pocit, že to Správa železnic vyladila a že těch neočekávaných situací, kdy vás systém zastaví a vy nevíte proč a musíte na mašině improvizovat, je úplné minimum,“ řekl iDNES.cz ředitel strategie RegioJetu Jiří Schmidt.
Podobně o schopnostech ETCS po roční zkušenosti mluví i zástupci ostatních dopravců a potvrzují je i statistiky, které oficiálně dodala i zmiňovaná Správa železnic. Podle ní se totiž pod hranici 99 procent dostupnost ETCS během loňských dvanácti měsíců snížila jen dvakrát, a to v začátcích loňského roku. Tehdy se totiž ukazovalo, že systém má určité potíže v mrazech, kdy část vlaků neočekávaně ztrácel.
V mrazech jsou jako rozbité. Vlaky s novým zabezpečovačem mají problém |
„Funguje dobře. Jediný problém s ETCS je, že je drahý a nákladní dopravci nemají jak přenášet tyto náklady na zákazníky,“ uvedl výkonný ředitel sdružení nákladních železničních dopravců Žesnad.cz Oldřich Sládek. Ceny vybavení jedné lokomotivy takzvanou palubní jednotkou totiž v mnoha případech překročily desetimilionovou částku, dražší paradoxně bylo vybavit starší lokomotivy a stroje z méně početných řad, u kterých se náklady na vývoj rozpočítávaly na nižší počet vyrobených kusů.
Podle Žesnadu stát nesplnil svoje původní sliby o 85procentním kofinancování. Dopravci však doufají, že ministerstvo dopravy, potažmo Státní fond dopravní infrastruktury vypíše další kolo dotací pro dopravce.
To ale vzhledem k finanční situaci a rozpočtovému provizoriu v dohledu není. „Budoucí financování závisí na možnostech rozpočtu,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Doposud úřad podpořil pořízení palubních jednotek do 1 400 lokomotiv a vlakových souprav za zhruba deset miliard Kč.
Z Prahy do Kralup už jen pod ETCS. S novým jízdním řádem přijdou i další novinky |
Druhá výtka pramenící spíše ze zkušeností osobních dopravců, je nedostatečná interoperabilita, tedy schopnost fungovat i přes hranice jednotlivých zemí Evropské unie. „Základ je společný, ale každá země má jiné implementace,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Svod Bohemia Petr Moravec.
Dalším problémem jsou různá uživatelská rozhraní u přístrojů různých dopravců a nestandardizované překlady, kdy je stejná funkce na různých přístrojích označována různě, což strojvedoucí při přebírání lokomotiv se systémy ETCS od různých výrobců rozptyluje. Podle šéfa sdružení osobních železničních dopravců to sice není problém, který by přímo ohrožoval bezpečnost, strojvedoucím ale může komplikovat soustředění.
„Technické specifické požadavky na traťovou část ETCS (TSI) nejsou ze strany EU jednoznačně formulované a v některých oblastech jsou uvedeny možnosti rozpětí od-do. Každá země si tak technické požadavky může nastavit odlišně, i když stále v souladu s TSI. To pak znamená, že v každé zemi se ETCS může chovat trochu jinak,“ uvedla Judita Urbánková, mluvčí společnosti Alstom, která je jedním z výrobců zařízení pro zabezpečovač.
Česko jako průkopník
Při zavádění ETCS si Česko stanovilo poměrně šibeniční termín. Důvodem byla série nehod, která českou železnici trápila v letech 2020 a 2021. Tehdy se vedení ministerstva dopravy rozhodlo pro postupné vybavení celé tuzemské sítě a start v roce 2025. Jakýmsi pilotním projektem, kde si česká železnice odzkoušela dětské nemoci systému, bylo spuštění výhradního provozu z Olomouce do Uničova v roce 2023. Tehdy ministr dopravy Martin Kupka sliboval, že do spuštění výhradního provozu na páteřních tratích v lednu 2025 chybovost klesne na jedno procento.
Kilometry ve výhradním provozu pod ETCS nabíhaly v průběhu loňského roku postupně. Nejprve se výhradně pod dohledem ETCS začalo jezdit od 1. ledna na trati Česká Třebová – Olomouc – Přerov. V první fázi se tak začínalo na 1 208 kilometrech a na konci loňského roku šlo o 1 435 kilometrů.
Po roce 2030 má být jednotným evropským zabezpečovačem vybaveno téměř 5 200 kilometrů tratí, zejména transevropské dopravní sítě (TEN-T). Na zbývajících 4 100 kilometrech by měl být zabezpečovací systém nainstalován do roku 2040. Jde ale o starší plán, který nový kabinet ve světle docházejících financí pravděpodobně zreviduje.
