Železnice v Česku: pomalejší vlak dojede dřív. Do Přerova postačí dvoustovka

  • 130
Pomalejší vlak dorazí do cíle dříve než rychlejší. Zvláštní slovní úlohu z české železnice potvrdil oponentní posudek, který si Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) nechal vypracovat u Technologické univerzity v Grazu. Ta rozhodla, že nejefektivnějším řešením zastaralého železničního spojení mezi Brnem a Přerovem je zrychlení na maximální dvousetkilometrovou rychlost.

Nový posudek tak odsunul do pozadí variantu pro rychlost přes tři sta kilometrů, se kterou se uvažuje v obou navazujících úsecích, tedy mezi Prahou a Brnem a mezi Přerovem a Ostravou. Zároveň v novém posudku experti z Rakouska uvedli, že pět let stará studie, podle které by rychlovlak na stejné trase jel o čtyři minuty déle než běžná souprava jedoucí o 150 kilometrů v hodině pomaleji, byla zpracována korektně.

Podle zpracovatele oponentního posudku profesora Petera Veita tak mohou české orgány původní studii vypracovanou projekční kanceláří Sudop Brno brát za bernou minci při rozhodování o budoucím železničním spojení i přesto, že někdejší studie vyvolávala a stále vyvolává kontroverzní reakce. Nejčastější kritikou tehdy i dnes je názor, že byla schválně zadaná tak, aby z ní vyšla vítězně konvenční železniční trať.

Špunt na vysokorychlostní trase

„Tuzemské firmy vyrábějící kolejová vozidla, dodavatelé infrastruktury, to znamená kolejí a pražců, všichni tlačili na dvě stě, protože nic jiného v té době vyrábět neuměli,“ uvedl majitel společnosti RegioJet Radim Jančura.

Dvoustovkou ve vlaku posvištíme do dvou let, slibuje Správa železnic

Právě šéf soukromého dopravce, který na trati mezi Brnem a Ostravou železniční dopravu v závazku veřejné služby provozuje, nedávno k modernizaci této trati svolal online konferenci, které se zúčastnil i­ ministr dopravy Karel Havlíček a­ další zástupci státu.

Během několika měsíců se totiž bude rozhodovat o tom, zda má smysl mezi oběma městy držet kromě stávající trasy, která se zmodernizuje na 200 kilometrů, ještě územní rezervu pro plnokrevnou vysokorychlostní trať – tedy, že by výhledově Brno a Přerov namísto současného spojení, kde rychlost klesá místy i pod 80 kilometrů v hodině, spojovaly dvě moderní železnice.

Dvojice vzájemně se doplňujících rychlostních železnic není podle ministerstva dopravy takové sci- fi, jak by se mohlo na první pohled zdát. Výhledovou dostavbu trati na více než 300 kilometrů v hodině by navíc mohly podpořit výsledky studií proveditelnosti na trasy z Prahy do Břeclavi přes Brno a z Brna do Ostravy. 

To se ale pode Jančury zřejmě nestane a státu bude nakonec dvoustovka stačit i přesto, že úsek mezi Přerovem a Brnem tak bude na páteřní vysokorychlostní trase tvořit špunt, kterým budou vlaky kvůli vysoké hustotě smíšeného rychlého a­ pomalého provozu obtížně projíždět.

Staré argumenty už neplatí

Řada argumentů, ze kterých pět let staré rozhodnutí českých úřadů vycházelo, už dnes neplatí. Rychlotrať pro vlaky jedoucí až 350 kilometrů v hodině tehdy ekonomicky nevyšla mimo jiné proto, že se nepočítalo, že bude napojená na jiné rychlotratě v Česku.

Železničáři zruší stovky přejezdů, řidiče čekají zajížďky

„Principem celé studie proveditelnosti je zásada, že nelze v základním hodnocení uvažovat s přínosy a náklady souvisejícími s vysokorychlostními tratěmi Praha–Brno a Přerov–Ostrava, protože stavba takových tratí není schválená a nejsou navíc ani jasné jejich parametry,“ hájil tehdy stanovisko zpracovatel studie Radoslav Molák.

Dnes už jsou obě tratě součástí vládou chválené sítě vysokorychlostních spojení a podle Správy železnic páteřní spojení mezi Prahou a Brnem v nedávno dokončené studii proveditelnosti ekonomicky vychází.

Podle Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (Cedop) tak rakouští akademici pracovali s modelem, podle kterého nejpotřebnější páteřní vysokorychlostní spojení mezi Prahou a Brnem vznikne nejdříve v roce 2050, tedy čtvrt století po přerovské trati. To se projevilo mimo jiné i tak, že autoři studie kalkulovali s tím, že do této doby budou po rychlostní trati jezdit konvenční vlaky, protože pro těchto pár kilometrů nebudou dopravci ochotní pořizovat nová vozidla. 

Dalším podivným momentem, na který v minulosti kritici srovnání jízdních časů rychlíku a ­rychlovlaku poukazovali, byla skutečnost, že u modelu rychlotrati se počítalo se zaústěním dráhy u Přerova ze severu takzvanou úvratí. Strojvedoucí rychlovlaku by v této stanici musel vlak místo průjezdu obrátit. Tedy přepnout řízení do kabiny na opačném konci a celým vlakem projít, což ve vyhodnocení studie rychlotrati ubralo cenné minuty.

Daňové přiznání za rok 2020

Interaktivní daňové formuláře vám usnadní práci, protože umí vypočítat daně za vás. Termín pro odevzdání formuláře a úhradu daně za rok 2020 byl posunut na 3. května 2021.