Kalkulované náklady na stavbu, která má umožnit zavedení přímých elektrických vlaků mezi Prahou, Gmündem a Vídní, se pohybují kolem částky 10,3 miliardy korun. Nové vedení Správy železnic si od změny pravidel slibuje výrazné snížení cen, které v Česku překračuje hodnoty běžné v jiných zemích EU.
„Jde o celkové investiční náklady včetně výkupů pozemků. Očekáváme, že náklady na stavební práce nepřekročí osm miliard korun,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Zopakoval zároveň, že od rozdělení zakázky podle jednotlivých profesí nicméně Správa železnic očekává více přihlášených uchazečů a snížení finální ceny proti předpokládaným nákladům.
„V jednom tendru by měla být infrastrukturní část, v dalším pak zabezpečovací zařízení a ETCS a ve třetím tendru půjde o energetiku a trakci,“ řekl iDNES.cz ředitel odboru přípravy Staveb Pavel Paidar. Kromě rozdělení prací na rekonstrukci kolejiště, elektrického vedení a zabezpečovacího zařízení ale správa uvažuje o vyčlenění dalších staveb do samostatných soutěží, to by se mohlo týkat například výstavby zastávek.
Proč nemá Česko dobré pražce z Polska? Nový šéf železničářů nabízí úspory |
„Samozřejmě bude to náročnější na koordinaci, ale harmonogram stavebních prací bude poskládaný tak, aby nám zapadaly a jednotlivé činnosti na sebe navazovaly. Nemusí to mít zásadní dopad do prodloužení délky výstavby,“ uvedl Tóth.
Se spuštěním stavebních prací na modernizaci trati kopírující řečiště Lužnice se počítá na sklonku letošního roku. Hotovo by pak mělo být v prosinci roku 2029.
Jiné priority než dosud
Do oprav a výstavby železnic půjde v letošním roce na 72 miliard korun. Jde zároveň o rekordní rozpočet, nicméně kvůli množství připravovaných projektů představuje citelně méně peněz, než kolik Správa železnic na realizaci rozeběhnutých projektů očekávala.
Kromě zmiňované trati na jihu Čech patří mezi nejvýznamnější letošní stavby rekonstrukce železničního uzlu v Hradci Králové, modernizace trati z Kutné hory do Kolína nebo elektrizace trati z Heřmanovy Huti do Nýřan.
Výběr projektů bude do budoucna podle ministra dopravy Ivana Bednárika sledovat jiné priority než doposud. Namísto projektů na zvyšování rychlosti na krátkých úsecích na 200 kilometrů v hodině se Správa železnic změří na ty trati, kde se dnes jezdí sedmdesátkou a pro které je navýšení rychlosti na sto nebo 120 kilometrů výrazným přínosem. Zvýší se tím totiž významně kapacita trati, kterou bude moci efektivněji využívat i nákladní doprava.
