V první řadě budou po dokončení stamiliardové sítě vysokorychlostních tratí stále chybět některá přeshraniční spojení, která rychlovlaky obsluhovat nebudou. Studie zpracovaná projektantskou firmu Sudop Praha proto navrhuje, aby se uvažovalo o kapacitnějším spojení Prahy a Lince, které by zkrátilo jízdná doby ze dvou hodin na 45 minut, a dále se Česko zabývalo spojením Brno – Bratislava, Ostrava – Katovice nebo tratí z Plzně do německého Norimberku.
Kromě přeshraničních spojení bude mít česká železnice stále slabé místo například na třetím tranzitním koridoru mezi Berounem a Plzní nebo mezi Chlumcem nad Cidlinou a Nymburkem, který by sloužil primárně pro nákladní dopravu a umožnil vedení tranzitních nákladních vlaků mimo železniční stanici Nymburk a zároveň odlehčil přetíženému místu mezi Nymburkem a Velkým Osekem.
Poslední kategorií jsou území, která zatím železniční spojení nemají a která by si železnici jako ekologickou a energeticky efektivní formu dopravního spojení zasloužily. Konkrétně studie uvádí přímé napojení Prahy a Brandýsa nad Labem. V současnosti vlaky do této rychle se rozvíjející aglomerace jezdí oklikou buď přes Čelákovice nebo Lysou nad Labem.
Druhým vybraným spojením je propojení Jeseníku a Krnova po české straně. „Napojení Jeseníků na Moravskoslezský kraj je dnes řešeno nevyhovujícím způsobem přes území Polska. Výrazného zlepšení lze dosáhnout buďto novým propojením na území České republiky nebo infrastrukturními úpravami na polské straně,“ uvádí se v dokumentu. Zmiňovány jsou rovněž spojení Hulín-Zlín-Horní Lideč nebo Pňovany-Bezdružice-Teplá.
„Vycházeli jsme z předpokladů, jako je vývoj HDP a vývoj počtu obyvatel. Vyloučili jsme z této studie stavby, které se připravují v současnosti nebo jsou už v plánu. Limitem pro nás bylo jen to, co si naši projektanti odváží vyprojektovat,“ uvedl generální ředitel Sudop Praha Tomáš Slavíček. Konkrétně tedy Vize železnice po roce 2050 počítala s tím, že chystá železniční výstavbu pro 12 milionů Čechů, kteří budou mít proti dnešku dvojnásobný HDP, jak odhaduje Český statistický úřad.
To se podle Slavíčka odrazí v tom, že osobní i nákladní železniční doprava by měla zdvojnásobit svůj provoz, tedy počet přepravených cestujících i tun zboží. K největšímu nárůstu podobně jako nyní bude docházet u aglomerací Prahy, Brna a Ostravy.
„Infrastrukturu stavíme na stovky let. A protože nám to trvá dlouho, třeba i dvě desítky let příprav, je potřeba už mít ideologický základ teď,“ uvedl Tomáš Janeba z Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI). Není to žádný závazný strategický plán, ale dokument do diskuse, uvedl šéf asociace, která si zpracování studie objednala.
Po dokončení zmiňovaných úseků včetně modernizace některých regionálních spojení jakou Jsou Zdice – Písek, Plzeň – Žatec nebo například Turnov – Jičín – Hradec Králové, by většina dopravních směrů v Česku měla být vlakem rychlejší nebo alespoň stejně rychle dosažitelná vlakem než individuální automobilovou dopravou. Výjimku tvoří notoricky zanedbaná spojení jako jsou Praha – Liberec, nebo směr do Karlových Varů z hlavního města a z Plzně.
