Důvod je prostý. Na rozdíl od kamionové dopravy neexistuje na železnici nic jako mezinárodní řidičák a pro strojvůdcovské oprávnění se v zahraničí vyžaduje důkladná znalost místního jazyka. Jenže strojvedoucích, kteří by měli „papíry“ na dvě nebo třeba tři sousední země, není mnoho a dopravci si je proto považují. V ostatních případech je běžnou praxí spolupracovat s místním dopravcem. „Pro většinu firem je to mnohem levnější než zaměstnávat v zahraničí vlastního strojvedoucího,“ uvedl jednatel MBM Rail Jiří Mužík.
Jazykové bariéry tak v současnosti stále hatí evropské plány na propojení evropské železniční sítě. Po jednotném zabezpečovacím zařízení a sladění napájecích soustav tak evropští dopravci požadují i jednotný komunikační jazyk, který by železniční dopravu zlevnil a zbavil jedné z komplikací, kterou konkurenční druhy dopravy řešit nemusí.
„95 procent studentů v Evropě se už anglicky učí,“ řekla na železniční konferenci v Pardubicích výkonná tajemnice Asociace evropských nákladních dopravců (ERFA) Carole Counaneová.
V prvním kroku by se asociace spokojila se zavedením angličtiny jako komunikačního jazyka v mezistátní dopravě, což by bylo uskutečnitelné do tří až pěti let. Vnitrostátní doprava by pak na přechod mohla dostat více času, aby nebylo nutné tlačit do jazykových kurzů například strojvedoucí v předdůchodovém věku.
Pomohou technologie
Podle evropské komisařky Elisabeth Wernerové, odpovědné za pozemní dopravu, je zavedení povinného jednotného jazyka jednou z cest, kterou se sjednocená evropská železnice bude ubírat. Jako alternativy povinných zkoušek z anglického jazyka se jeví zejména technologické možnosti vyplývající z rozvíjející se strojové komunikace, případně možnost jazykovou vybavenost strojvedoucích nahradit automatickými překladači.
Kromě strojvedoucích by se podmínka znalosti jazyka týkala i dalších drážních profesí. U státní Správy železniční dopravní cesty by šlo o profese dispečerů a výpravčích, kteří se strojvůdci běžně komunikují. „V případě, že tento způsob řízení drážního provozu a z něj plynoucí jazyková výbava budou ukotveny v příslušné legislativě, SŽDC tuto podmínku splní,“ uvedl mluvčí státního správce kolejí Marek Illiaš.
Předpokládá však, že by případná novela obsahovala dostatečně dlouhé přechodné období, aby bylo možné přeškolit a přezkoušet stovky zaměstnanců v provozu.
Jiná evropská i česká legislativa
V první fázi by zavedení povinné angličtiny znamenalo změnu evropské i české legislativy. „V současnosti totiž musí strojvedoucí, pokud nemá české občanství, automaticky absolvovat test z českého jazyka v rámci takzvané zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,“ uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák.
Výjimku mají historicky pouze strojvedoucí ze Slovenska, kteří mohou při řízení používat slovenštinu, obdobně jako čeští strojvedoucí češtinu na Slovensku. Ostatní musí prokázat znalost češtiny na úrovni B1, tedy prokázat že rozumějí hlavním myšlenkám psaného i mluveného projevu v rozsahu slovní zásoby užívané v každodenním životě.
To zatím zvládlo jen několik desítek zahraničních strojvedoucích a Drážní úřad nehodlá z jazykových standardů slevovat. To může být komplikace pro soukromé dopravce, kteří pro své nově získané linky shánějí personál například v zemích východní Evropy.
