„Evropa si už před lety stanovila ambiciózní cíl převést větší část nákladní dopravy ze silnic na železnici. Realita je ale opačná. Podíl železniční nákladní dopravy klesá a evropští dopravci čelí rostoucím problémům,“ uvedl Bednárik. Podle něj je důvodem poklesu nejen odliv tradičních komodit, jako je uhlí či železná ruda, ale i náklady spojené s energetikou a modernizací železniční infrastruktury, které se promítají do cen přepravy.
Jednou z cest, jak zlepšit konkurenceschopnost železničních dopravců bez obav z nedovolené podpory je například důsledné vyžadování rekonstrukcí nádraží tak, aby je mohly využívat i vlaky dlouhé 740 metrů. Dalším pilířem by mělo být efektivnější přeshraniční koordinování výluk včetně stanovení objízdných tras a také takzvaná interoperabilita. Tedy úprava národních železnic a jejich bezpečnostních pravidel tak, aby bylo možné s minimem komplikací projíždět po páteřních železničních trasách po celé Evropě.
Minimální chybovost a jeden nesplněný slib. Dopravci hodnotí nový zabezpečovač |
Tento krok dlouhodobě slibovalo zvedení takzvaného jednotného zabezpečovacího systému ETCS, který měl na tranzitních trasách nahradit jednotlivé národní zabezpečovače. Česko takzvaný výhradní provoz na rameni spojujícím Čechy a Moravu zavedlo od začátku loňského roku. Po ročním vyhodnocení provozu ale uznalo, že zatímco bezpečnost se na tratích zajištěných ETSC podstatně zvýšila, dosáhnout interoperability se ani zdaleka nepovedlo.
Přestože závazky EU mluví o převodu 75 procent přeprav z dálnic na vozy nákladních vlaků, podíl železnice na přepravách zboží v rámci EU klesl v roce 2024 na 16,6 procenta. Český resort dopravy proto volá po přímé podpoře železnice jako ekologičtějšího druhu dopravy s odvoláním na to, že pro obdobné případy má EU možnost využití takzvaných blokových výjimek. Kromě Česka plán podporují ministři dopravy Rakouska, Belgie, Řecka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska, Rumunska a Portugalska.
