Takzvaná prostá elektrifikace je opakem toho, jak stát postupoval dosud. Probíhající elektrifikace železnice mezi Šumperkem a Olomoucí počítá kromě doplnění trolejí i s výrazným zrychlením vlaků. Namísto dosavadní devadesátky budou soupravy moci úsekem mezi krajským městem a Uničovem projíždět až 160kilometrovou rychlostí.
Jízdní doba z Olomouce do Šumperka by díky tomu po dokončení prací na přelomu tohoto a příštího roku měla podle plánů Správy železnic klesnout o 25 minut na necelou hodinu. Modernizace trati, jež patří k nejfrekventovanějším regionálním spojením, nicméně vyjde na více než sedm miliard korun.
Dosud se totiž instalace trolejí pojila s modernizací dané trati, zvyšováním kapacity nebo i zrychlováním a zkracováním dojezdových dob. Jenže v tuzemsku se nachází spousta tratí, kde by takto velkorysé investice ospravedlnění neměly.
To by v případě elementární elektrizace odpadlo. „Principem projektů prosté elektrizace je elektrizace úseků tratí pro možnost vozby bateriovými vlaky v osobní dálkové dopravě, případně elektrickými hnacími vozidly v nákladní dopravě, bez nutnosti dalších investičně náročných úprav tratí a bez úprav, které by vyžadovaly dlouhou přípravu, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a náročné projednávání dokumentací pro územní rozhodnutí nebo pro stavební povolení,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
1. listopadu 2022 |
Železniční milníky
Sledovat další díly na iDNES.tvKde se objeví troleje?
Kde přesně by se mohli nově objevit technici instalující troleje nad stávajícími železnicemi, není zatím určeno. Podle ministerstva dopravy se vhodné tratě momentálně vyhledávají.
Určitým vodítkem ale může být skutečnost, že kromě plně elektrických nákladních vlaků by měly troleje sloužit pro nabíjení bateriových vlaků. Ty následně budou sjíždět na neelektrifikované tratě a obsluhovat je.
České dráhy nakoupí až 60 souprav pro rychlíky. Jezdit mají dvoustovkou |
V dálkové dopravě totiž ministerstvo od konce let 2027 a 2028 plánuje vyhlásit soutěže na některé doposud neelektrifikované linky, na kterých bude v optimálním případě vyžadovat kvůli snížení emisní stopy bateriová vozidla. Právě tyto linky se podle informací MF DNES shodují s těmi, kde se nyní o prosté elektrizaci uvažuje.
Příkladem tratí, kde by prostá elektrizace dávala smysl, je trasa mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem nebo mezi Příbramí a Zdicemi.
Obecně platí, že Česko v počtu elektrifikovaných tratí pokulhává za svými středoevropskými sousedy. Zatímco v Rakousku jsou elektrifikované více než tři čtvrtiny tratí, v Polsku asi 60 procent a v Německu polovina všech tratí, v Česku je to přibližně třetina.
I proto se na urychlené elektrizaci intenzivně pracuje. V různých fázích rozpracovanosti je na 500 kilometrů tratí a u další pětistovky se prověřuje, zda by „zadrátování“ dávalo ekonomický smysl.
Prověřují se i tratě regionálního významu, jako je spojení Prahy a Berouna přes Rudnou nebo úsek Jaroměř – Svoboda nad Úpou/Broumov, případně spojení z Ostravy do Krnova. Poslední jmenované navíc figuruje i mezi tratěmi, kde by Správa železnic do budoucna zvažovala jako palivo vodíkové články.
