Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Odcházející zaměstnanec už není zrádce. Firmy jsou navrátilcům otevřené

  • 9
Ještě před několika lety byl dobrovolný odchod z velké korporace jednosměrnou jízdenkou. Cesta zpět nebyla možná. Firmy totiž neměly zájem o žádné navrátilce. Nedostatek lidí však firmy donutil tento postoj změnit. Bývalé zaměstnance dnes při pohovorech striktně odmítá jen asi čtvrtina z nich.

Návrat k bývalému zaměstnavateli byl donedávna pro většinu lidí tabu. Mnohé firmy totiž zaměstnance, kteří z vlastní vůle odešli z firmy (například za lepšími podmínkami), v podstatě považovaly za „zrádce“. Jako takový se pak bývalý zaměstnance u HR oddělení často mohl ocitnout na černé listině.

Situace se však, hlavně díky nízké nezaměstnanosti, změnila. „Dnes se takový přístup jen stěží vyplatí,“ uvádí Jiří Jemelka, ředitel ředitel společnosti J.I.P. pro firmy. „Většina mladých dychtí po sbírání zkušeností a pracovních ‚zážitků‘, proto minimálně v prvních letech svého pracovního života třeba každý rok či dva vymění svého zaměstnavatele,“ dodává.

Podle průzkumu společnosti Workplace Trends dnes již při náboru bývalé zaměstnance nezatracuje zhruba 85 procent. Lehce přes polovinu firem podle výzkumníků takové uchazeče o práce dokonce zvýhodňuje – manažer do svého týmu raději přijme někoho, kdo má s prací v jeho firmě zkušenosti.

Navrátilec má výhody i nevýhody

Výhodou je pro zaměstnavatele kromě toho, že navrátilec zná firemní prostředí, i to, že může v podstatě ihned začít pracovat. Za hlavní výhodu oproti úplným nováčkům ve firmě to v průzkumu označila třetina manažerů. Pokud zaměstnance navíc budoucí šéf zná z dřívějška, má také představu, co od něj očekávat.

Navrátilci však kromě nových zkušeností mohou přinést také problémy. Největší nevýhodou je podle Jemelky to, že může stejně dobře jako se vrátil i odejít. Pokud navíc zaměstnanec nebyl při prvním působení ve firmě mezi kolegy oblíbený, může to negativně ovlivnit jejich morálku. 

Návratu k bývalému zaměstnavateli jsou nejvíce otevření mladí lidé. Těch tento krok zvažuje 46 procent, necelá sedmina dotázaných tak v minulosti učinila. Z lidí narozených v první polovině šedesátých let a dříve pak návrat naopak zvažuje jen 30 procent.