Nadace vloni na podzim způsobila rozruch tvrzením, že železniční most spojující pražské Podskalí a Smíchov je možné z 85 procent zachovat. Předchozí studie totiž zjednodušeně uváděly, že oprava mostu sice možná je, není ale ekonomicky výhodná. Životnost konstrukce jde podle nich prodloužit maximálně na několik dalších desetiletí.
Nový výtoňský most se lidem líbí, kritici jsou jen hodně slyšet, říká jeho autorka |
Ve srovnání s tím tým expertů v čele s britským statikem Ianem Firthem a tuzemským architektem Petrem Tejem uvedl, že jím vybrané technické řešení by výtoňskému mostu prodloužilo službu o celé další století. Ministr dopravy Martin Kupka i vedení Správy železnic tehdy odmítlo studii komentovat s tím, že k vytvoření názoru a případně i přehodnocení osudu mostu je potřeba prostudovat celý materiál detailně. První výsledky z několikaměsíční práce na dokumentech jsou tak k dispozici teprve teď.
Nové trhliny
„Pročetly je naše technické týmy. Ptáme se tvůrců té oponentní studie na některé detaily,“ řekl MF DNES ministr dopravy Martin Kupka. Konkrétně se experti Správy železnic ptají na argumentaci tvůrců oponentní studie na přesné technické řešení souběžného mostu, po kterém by podle jejich návrhu měla vést třetí doposud chybějící kolej, a jejich vypořádání s faktem, že kromě starých trhlin se na mostě objevují i po zavedení dopravních omezení trhliny nové.
„Jsou tam poznámky týkající se zásahu do stávající konstrukce. Toho, jakým způsobem odpovědět na únavové trhliny v plávkové oceli, což je téma, kterému se ta studie tolik nevěnovala,“ uvedl Kupka s tím, že tento typ poškození oceli není možné řešit ani lepším protikorozním nátěrem, ani jiným zásahem, a je nezbytná náhrada poškozeného materiálu.
Výtoňskému mostu lze prodloužit život o sto let, říká další posudek |
Stav mostu se totiž stále zhoršuje. Kvůli technickému stavu je most posetý magnetickými a akustickými čidly, která monitorují případné degenerativní změny.
Kromě nich jsou i některé díly pokryté speciálním nátěrem, který zobrazí postupující trhliny. To běžný nátěr neudělá, ale naopak mikrotrhliny v oceli pod sebou skryje. Na minimálně dvou místech konstrukce se ukázalo, že i teď za sníženého provozu konstrukce dále pracuje a některé únavové trhliny se rozšiřují.
V současnosti je totiž provoz na mostě silně omezený. Od prosince 2023 tak na dvojkolejný most smí vždy nanejvýš jedna souprava, která může projíždět maximálně dvacetikilometrovou rychlostí. Z mostu se tak stává úzké hrdlo a část vlaků ve směru od středočeského Berouna kvůli snížené kapacitě musí končit na Smíchovském nádraží.
Stav výtoňského mostu se zhoršuje, v konstrukci se objevily první trhliny |
Kromě potíží s omezením nosnosti prosazuje Správa železnic výměnu mostní konstrukce za novou z důvodu požadavku na výstavbu třetí koleje. Zatímco vítězný koncept architektonického studia 2T engineering počítá s výstavbou nového tříkolejného mostu s trojicí charakteristických oblouků, plány nadačního fondu preferují zachování stávajících mostních polí a dostavbu co nejsubtilnější konstrukce pro třetí kolej v zákrytu původního mostu. Umístěna by byla tak, aby při pohledu na panorama Prahy byla co nejméně patrná. Se stejným rozestupem pilířů jako u původní konstrukce by konstrukce stála výše proti proudu – tedy směrem k Vyšehradu.
Do hry vstupuje UNESCO
O výstavbě nového mostu rozhodl ministr dopravy Kupka už na sklonku roku 2023 s tím, že původní konstrukce se přesune na jiné místo a bude sloužit jako lávka pro pěší. V srpnu následujícího roku pak magistrát vybral konkrétní lokalitu a konstrukce památkově chráněného mostu by tak měla spojovat pražské Modřany s Chuchlí zhruba v místě chuchelského dostihového závodiště.
Ani rozhodnutím šéfa dopravního resortu ale vlna protestů proti náhradě mostu neskončila, nové řešení navíc musí posvětit UNESCO. Česko tak musí vypracovat posudek vlivu stavby na kulturní dědictví, tzv. HIA (Heritage Impact Assessment), což je dokument, který v Česku zatím nikdo nezpracovával.
„Neztrácíme čas. Pracuje se na HIA, zároveň se zpracovává projektová dokumentace k přeložce sítí, ty by bylo potřeba přeložit při každém zásahu,“ uvedl Kupka.
Zástupci UNESCO už Prahu kvůli mostu navštívili na sklonku loňského roku, jak dlouho ale bude posuzování trvat, zatím není jisté. V každém případě Správa železnic počítá se zahájením výstavby nového mostu v letech 2026 až 2029. Cena nové konstrukce je odhadnutá na více než tři miliardy korun.
