Stanovisko pro posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA je důležitým podkladem pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit.
„Hodnocení vlivů na životní prostředí prokázalo, že provoz na plánovaných úsecích trati nezpůsobí překročení platných hlukových limitů. Dopady na životní prostředí a veřejné zdraví jsou akceptovatelné. Výjimkou je negativní vliv záměru na lokalitu soustavy Natura 2000, ten ale bude předmětem samostatných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Vysokorychlostní trať Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem bude měřit 74 kilometrů, souhlasné stanovisko EIA se týká 63,4 kilometru dlouhého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou. Stavba celé trati z Brodku u Přerova do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Financována by měla být formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP (Public Private Partnership).
Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy má jezdit 180 vlaků denně |
Zahájení stavby je v původním harmonogramu plánováno na rok 2026 a zabere asi šest let. „Rozhodnutí MŽP obsahuje i stále původní termín zahájení v roce 2026. Už nyní je ale jasné, že se do země kopne později. Loni vládou schválený materiál počítá s rokem 2028,“ napsal v úterý portál Zdopravy.cz.
Podmínky obsažené v souhlasném stanovisku MŽP se týkají například dopadu této dopravní stavby na okolní životní prostředí či protihlukových opatření při stavbě a provozu trati.
Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy-Svinova by mělo denně projet až 180 dálkových vlaků typu expres, nyní v tomto úseku denně jezdí přibližně 130 expresů a rychlíků. Stavba trati si vyžádá trvalý zábor 4,3 milionu metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho 48 procent plochy připadá na Olomoucký kraj a 52 procent na Moravskoslezský kraj. Stavba zabere také 91 tisíc metrů čtverečních lesních pozemků a dočasně dalších 71 tisíc metrů čtverečních.
Vysokorychlostní tratě mohou pomoci i firmám, koleje z Třince už znají ve světě |
Podle Jiřího Svobody, generálního ředitele Správy železnic, se nyní bude řešit výkup pozemků. „Bude zasmluvněná společnost, která nám s tím pomůže. Jde o více než 1 500 vlastníků, už jsme je oslovili, a šedesát procent z nich souhlasí s výkupem,“ uvedl.
„Schválení EIA nás posouvá do dlaší fáze projektu vysokorychlostní tratě, která zvýší kapacitu želeniční infrastruktury na Moravě. Zároveň s přípravou výstavby řešíme financování úseku z Brodku u Přerova do Ostravy, jako vůbec první projekt na železnici ho chceme stavět formou partnerství veřejného a soukromého sektoru,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka.
Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem byla zahájena minulý týden. Na této trati budou vlaky jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati.
Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, stane se ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem bude na obou koncích napojena na vysokorychlostní tratě.
