ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Deutsche Bahn

Tunel na rychlotrati do Drážďan může mít až 30 km, Němci vybírají trasu

  • 38
Největší plánovaný železniční tunel na českém i německém území se možná ještě o čtyři kilometry prodlouží. U nejnáročnější stavby na vysokorychlostním spojení Prahy a Drážďan sleduje německá strana dvě varianty. O definitivní podobě trasy se ale nerozhodne před rokem 2025.

Zatímco na české straně je trasa vedení trati z Ústí nad Labem do Německa prakticky jasná a vlaky mají do tunelu najíždět u Chabařovic, Německo zatím provádí geologické vrty a vybírá nejvhodnější variantu. 

„Ve variantě s delším, neboli kompletním tunelem, jde o třicet nebo jedenatřicet kilometrů. Ještě zjišťujeme konkrétní polohu, ale jasné je, že v okolí města Heidenau opustí nová rychlodráha stávající trať,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci projektový manažer německého správce kolejí DB Netz Kay Müller.  

Druhá varianta s částečným podtunelováním počítá se stejným sjezdem u Heidenau. Na rozdíl od první trasy ale bude následovat kratší dvoukilometrový tunel a dále budoucí rychlotrať překročí Labe v okolí města Pirna. Zhruba 26 kilometrů dlouhý úpatní tunel pod Krušnými horami by v této variantě začínal až u obce Goes. 

Delší tunel může stavbu prodloužit o rok

Výběr konkrétní varianty ovlivní i délku výstavby. Čtyřkilometrový rozdíl totiž podle Müllera znamená prodloužení ražby zhruba o rok. Na rozdíl od české strany, která s dokončením tunelu počítá v roce 2038 tak němečtí projektanti nechtějí očekávané datum dostavby přeshraničního spojení stanovit. 

Jisté ale je, že před rokem 2025 se o přesné poloze tunelu nerozhodne. Právě v tomto roce by totiž mělo dojít k podpisu mezistátní dohody, která upraví technická pravidla a právní otázky budoucí výstavby. Podle vedoucího projektanta na české straně Petra Provazníka tak není možné očekávat, že by bez sladění technických norem a dalších náležitostí došlo k vydání stavebního povolení. 

Kromě úseku pod Krušnými horami panují na v Česku otázky vedení trasy na Litoměřicku, kde se k preferované variantě postavila vlna odporu. Tu způsobilo překreslení původní trasy, která se vyhýbala Ústí nad Labem do podoby, kdy by rychlovlaky měly obsluhovat i severočeské krajské město. Tím se ale část trasy ocitla mimo koridor dlouhodobě vyčleněný v zásadách územního rozvoje kraje. 

Vybudování vysokorychlostního spojení na západ má výrazně urychlit cestování pro expresní osobní dopravu a stávající železniční trasu kopírující tok Labe přenechat nákladní a příměstské dopravě. Dojezdový čas mezi českou a saskou metropolí by se tak zkrátil ze dvou a půl hodiny pod jednu hodinu, výrazné zkrácení dojezdových časů Správa železnic slibuje i Ústí nad Labem. To by mělo být z Prahy dosažitelné za 25 minut. Časovou úsporu ale trať přinese i lidem, které čeká v Ústí přestup. Například spojení do České Lípy se tím má zkrátit na hodinu a 25 minut.