Část těchto požadavků převzalo i ministerstvo životního prostředí, které vydání zeleného razítka EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) podmiňuje vyhodnocením alternativních variant vedení trasy včetně možnosti vést ji v tři metry hlubokém zářezu překrytém tubusem, případně přímo tunelovou variantu.
Podobně jako celá tuzemská plánovaná síť je i úsek z Brna přes Modřice a Rajhrad projektovaná na maximální rychlost 320 kilometrů v hodině s možností budoucího navýšení na 350.
Smyslem třístovkové rychlosti je propojení krajských měst do dvou hodin a spojení Prahy a Brna v hodinovém čase. To by ústupek obcím na v podobě „podstatné snížení návrhové rychlosti,“ nabouralo.
Není „zelená“ energie
“Vycházeli jsme ze stanoviska Zeleného kruhu, který problematiku prozkoumal celkově a tvrdí, že pokud je rychlost plánovaná na 320, tak emise při stavbě a při provozu budou pro přírodu jednou tak zatěžující, jako kdyby to bylo na dvousetkilometrovou rychlost,“ uvedla Kateřina Hlaváčková, starostka Hrobců na Litoměřicku.
Ta se k projednávání stavby nacházející se na opačném konci republiky připojila podobně jako řada jiných obcí, protože i v katastru Hrobců by měla v budoucnu vysokorychlostní železnice vést. Připomínky se tak fakticky netýkají jen tohoto úseku, který je jedním z nemnoha, u kterých se příprava dostala do fáze posuzování vlivů na životní prostředí. Dá se očekávat, že se budou opakovat i u následujících úseků.
Kraj má jasno, kudy povede vysokorychlostní trať. Chystá další vlaková spojení |
Zmiňované stanovisko spolku Zelený kruh přitom navrhuje výrazné omezení rychlosti. Jako nejvýhodnější navrhuje rychlost snížit na maximálních 200 až 250 kilometrů v hodině. Spolek sice uznává, že vysokorychlostní železnice představuje ekologičtější formu dopravy ve srovnání s alternativami, jakými může být automobilová nebo letecká doprava, upozorňuje ale, že s vyšší rychlostí citelně narůstá spotřeba elektřiny. Ta se v Česku zatím nevyrábí bezemisně.
„Míra přínosu vysokorychlostních tratí (VRT) ke snižování emisí skleníkových plynů je tak přímo úměrná schopnosti Česka dekarbonizovat energetiku. V této oblasti je přitom naše země na chvostu EU a spoléhání se významně na výstavbu mnoha jaderných bloků, které budou k dispozici nejdříve kolem roku 2040,“ uvádí se v dokumentu.
Další obava pak směřuje k ceně přeprav, a tedy využitelnosti nově budované infrastruktury. Snížením rychlosti na 250 kilometrů v hodině by se podle Zeleného kruhu ušetřily náklady i emise, jízdní doba by se prodloužila řádově o minuty. Například na nejuvažovanější trase mezi Prahou a Brnem by to bylo o šest minut z nynějších 61 na 67 při cestě mezi hlavními nádražími v obou městech.
Na každý kilometr rychlé železnice jeden most. Připomínky lidí ji patrně prodraží |
Zatímco u požadavku na vypracování alternativních tras, nebo prve uvedené varianty vedení tratě v tubusu, tyto požadavky ministerstvo životního prostředí podpořilo a nařídilo Správě železnic je v dokumentace pro posouzení EIA prověřit, návrh na vedení trasy podél stávající dálnice D2 rovnou z požadavků vyloučilo s tím, že tuto variantu nepovažuje za technicky proveditelnou.
„Parametry vysokorychlostní trati jsou totiž natolik specifické a limitující, že jakákoli změna ve výškovém či podélném trasování se projeví v poměrně velkém rozsahu. Je tedy pro příslušný úřad takřka nemožné, aby v případě VRT navrhoval jinou variantu trasy, než jaká byla prověřena odborníky ve studii proveditelnosti, aby si mohl být jistý, že jde o variantu technicky realizovatelnou, která by navíc splnila podmínky zadání,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí.
To zároveň nařídilo vypracovat mnohem detailnější studii a posoudit vliv vibrací z projíždějících vlaků na zdraví. Část trasy totiž vede přímo zastavěným územím. „U nás se to týká i objektů pro bydlení v ulicích Nádražní, Brněnská a potom to prochází lokalitou Bobrava. Tam už to ale není v tak těsné blízkosti,“ shrnul místostarosta Modřic Antonín Mazálek. Město nacházející se jižně od Brna proto požaduje po Správě železnic detailnější popis nadstandardních protihlukových opatření, které mu investor slíbil.
