Podle Svobody funkční koncept vysokorychlostní železnice změní i uvažování lidí o tom, zda jet autem nebo se nechat rychle přepravit vlakem. Proto u klíčových terminálů budou vznikat i velká parkoviště, která umožní snadno přestoupit.
„Otevírá se velké téma, zda letecká doprava do tisíce kilometrů má v rámci kontinentu smysl,“ dodal Svoboda.
Jako první by se po roce 2025 měly rozjet práce na tratích v Polabí a v oblasti Moravské brány.
Podle generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika už dopravce vlaky pro vysokorychlostní trati pořizuje. „A jsme připraveni pořizovat a provozovat i další,“ dodal. „ČD budou od roku 2025 disponovat 44 tlakotěsnými soupravami pro rychlost 230 km/h a cca 220 jednotlivými vozy pro rychlost 200 km/h.“
Pokud jde, o ceny, zmínil šéf drah Bednárik například trať Mnichov-Berlín, kde se jízdenky pohybují v rozmezí od 43 do 130 eur (1075-3250 korun). „Obchodní model musíme ještě najít, pokud bychom stanovovali cenu jen čistě na komerční bázi, bude jízdenka tak drahá, že to pro běžné cestující nebude zajímavé,“ řekl. Jednou z důležitých věcí, které bude potřeba vyřešit, je podle něj například i otázka povinných rezervací.
„Existence povinné rezervace bude mít zásadní vliv na stanovení kapacity souprav, neboť v případě povinné rezervace nebude nutné tolik pracovat s rezervami, což povede k úsporám,“ řekl Bednárik.
Na nákup rychlovlaků budou moci podle ministra dopravy Karla Havlíčka čerpat dopravci a provozovatelé peníze z fondu obnovy. Podle šéfa resortů průmyslu a dopravy by mohlo jít o částky v rozmezí 20 až 25 miliard korun v průběhu sedmi let.
Na čtvrteční část věnovanou vysokorychlostním tratím naváže páteční program zasvěcený budoucím trendům a chytrým technologiím.
