„Nyní si na první části půjčky vyzkoušíme, jak bude financování z úvěru EIB fungovat, následně to vláda a zejména ministerstvo financí vyhodnotí z hlediska výhodnosti pro státní rozpočet a případně budeme dál v tomto modelu pokračovat,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Vláda loni v listopadu schválila přijetí půjčky jen za 11,5 miliardy korun. Mají se z nich například modernizovat železniční úseky z Velimi do Poříčan a z Dětmarovic přes Petrovice u Karviné na hranice s Polskem. Ministerstvo dopravy však v následujících devíti letech bude potřebovat celkem 82 miliard na dofinancování rozdílu mezi cenou připravovaných projektů a očekávanou výší rozpočtů.
Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO), který se na dojednání půjčky s evropskou bankou podílel, není uložení rozpracovaných projektů k ledu vhodným postupem. Pokud totiž vyhodnocování ekonomické efektivity zabere roky, může se stát, že počet projektů, na které bude možné použít peníze z evropského úvěru, bude omezený.
Jedním ze základních pravidel pro čerpání zvýhodněných půjček od rozvojové banky je podmínka účasti kontrolorů z EIB už od počátku plánování, tedy od studie proveditelnosti. Není tak možné stavby připravovat bez jejich účasti a teprve v průběhu se rozhodnout pro proplacení části výdajů z EIB.
Na druhou stranu je možný opačný postup, kdy se u připravovaných projektů nakonec úvěr z EIB nepoužije, za což žadatelům nehrozí žádný postih, dodal Kolovratník. Podle něj tak není současný postup Česka, které o půjčku evropskou banku žádá od podzimu 2017, racionální.
Prosadit schválení konkrétních projektů se ministerstvo dopravy snažilo od loňského září. Resort přitom narazil na pochyby ministerstva financí, zda je zvažovaný úvěr výhodnější než emise státních dluhopisů. Po dvou měsících pak kabinet schválil přijetí pouze menší části stavebních projektů v podobě takzvané blendingové výzvy, která kombinuje klasické evropské dotace, úvěr od EIB a spolufinancování z peněz státního rozpočtu.
Dotace dojdou, co pak?
Na problémy s financováním dopravní výstavby upozorňuje dopravní resort dlouhodobě. Největší dotační program – Operační program doprava (OPD) – totiž Česko vyčerpá nejpozději v roce 2021. Není přitom jasné, zda bude Evropská unie dotacemi nadále podporovat Česko ve snaze dokončit chybějící dopravní spojení.
„Peníze z OPD velmi rychle zkonzumujeme a poté budeme potřebovat buď zmíněný úvěr, nebo více peněz z českého rozpočtu,“ potvrdil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.
S alternativními formami financování, které okolní země využívají, zatím Česko moc zkušeností nemá. Pilotní projekt na využití soukromého kapitálu na dostavbu dálnice D4 sice už běží, ale oproti harmonogramu nabral významné zpoždění. Pokud jej poslanci schválí, začne se chybějících 32 kilometrů dálnice stavět v roce 2020.
O rok později, kdy největší příděl evropských dotací zřejmě vyschne, nebude stavba ještě zdaleka dokončená, aby stát mohl alespoň předběžně zhodnotit její výhodnost. Na výsledku tohoto projektu přitom záleží osud dostavby karlovarské dálnice D6, východočeské dálnice D35 nebo středočeské části D3. Ty ministerstvo označuje jako adepty pro dostavbu formou takzvaného PPP projektu.
Brexit může zhoršit podmínky
Otálení s půjčkou navíc může do budoucna přinést méně výhodný úrok. Není totiž jisté, na jakých podmínkách se s EU dohodne Velká Británie, která patří mezi čtveřici největších akcionářů banky. Ta v současnosti drží 16 procent akcií, uvedl při nedávné návštěvě Česka viceprezident banky Vazil Hudák. Je přitom otázkou, zda země bude chtít s investiční bankou nadále spolupracovat a ponechat v ní vlastní kapitál.
