Stavba dálnice. Ilustrační foto | foto: Martin Stolař, MAFRA

Miliardy na dálnice lákají cizí stavaře. K nelibosti Skansky a Eurovie

  • 159
Stavební firmy působící dlouho v Česku musí letos v soutěžích Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) čelit nezvykle vysoké konkurenci ze zahraničí. Spousta firem se zájmem u nás stavět je přitom v tuzemsku nových. Menší čeští hráči se spojili s velkými stavebními firmami, například ze Španělska, Itálie, Turecka, Bosny a Hercegoviny nebo Kazachstánu, a zkoušejí získat miliardové zakázky na nové silnice.

Jejich nástup začal loni ve druhém pololetí. Například za modernizaci dálnice Dl mezi Větrným Jeníkovem a Humpolcem nabídlo sdružení českého Geosanu, kazašského SP Sine Midas a italské Toto Costruzioni Generali nejnižší cenu, soutěž ale stále běží. Smlouvu zatím nezískala žádná z těchto společností.

Až devět omezení zároveň. Podívejte se, kde se letos bude opravovat D1

Velké stavební firmy se netají tím, že nástup nových hráčů sledují s obavami. „Vstupují sem bez kapacit, většinou je zastupuje právní kancelář. Mám pochyby, jak jim to půjde,“ říká šéf Skansky Michal Jurka. Podle něj je trh hladový a soutěží se za čím dál nižší ceny.

„Bohužel již v minulosti se ukázalo, že takové firmy nejsou schopné se svými kapacitami projekty dokončit,“ dodala mluvčí Eurovie Iveta Štočková. Narážela tím například na problém s portugalskou firmou Mota Engil na stavbě obchvatu Třince.

Nejnižší cena je pro zadavatele omezující kritérium

Podle Tomáše Janeby z Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) je zájem zahraničních firem o Česko problémem především pro veřejné investory, jako je ŘSD. „Jako zadavatelé jsou v kleštích, protože soutěží na nejnižší cenu namísto kombinace ceny a parametrů, které mají vliv na kvalitu dodávky. Chceme dálnice a železnice v co nejlepší kvalitě za co nejlepší cenu, ale to neznamená, že to musí stavět ten, kdo nabídne nejnižší cenu,“ říká Janeba.

Konkurence je podle něj na českém trhu vítaná, ale dodavatelé si musí konkurovat za jasných a striktních podmínek, důsledně vyžadovaných veřejnými investory. „Vyspělé země si to dokážou pohlídat. Nejlevnější nabídka od firmy, která tu nemá vlastní zaměstnance, nemá stroje a někdy je i ve své původní zemi v platební neschopnosti, je prostě neseriózní,“ dodává Janeba.

Dostavba D1 láká cizince, o sedm miliard soutěží Poláci i Turci

To potvrzuje i Jiří Vacek z analytické spočnosti CEEC Research. „Pro investora to může být velkým rizikem, protože v případě problémů na stavbě nebo dokonce odchodu dané firmy ze stavby má jen limitované možnosti se na tomto dodavateli takzvaně zahojit,“ říká Vacek. Který dodává, že s obdobnými problémy se v minulosti potýkali i na Slovensku. Tam po čase začali uplatňovat mezi kritéria pro výběr dodavatele i jeho schopnost projekt realizovat.

Jednou z nově příchozích firem je například bosenský Euro-Asfalt, který se veřejné soutěže účastní společně s litoměřickou firmou Garden Line. „Hledali jsme v zahraničí firmu, která dálnice umí, a přes známého jsme se dostali k nim,“ vysvětluje majitel firmy Miloš Náprstek cestu k bosenskému partnerovi.

„Velké pětce největších firem pochopitelně vadí, že mají konkurenci. Jde o velkou firmu s tržbami přes pět miliard a zahraničními zakázkami od Německa po Spojené arabské emiráty,“ dodal Náprstek.

Dálnice jsou po dlouhé zimě výrazně poničené. Projeli jsme s kamerou D6: